28 Č. 41—42: 26. října — 4. listop. 1420.
Olařicha, aby přiměl svého purkrabí, aby živé zajatce se vším zbožím jejich i těch
odsouzených vydal purkrabímu na Vitorazi. Žádá za odpověď po svém poslu. —
Geben zu Horn am samstag vor sand Symans tag anno ete. XXO.
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Híst. 214, něm. or. pap., pečeť odpadla.
AČ. XXI, 280 č. 9.
42. V Kutné Hoře, 4. listop. 1420.
Krdl Zikmund Oldřichovi z Rožmberka: nyní nemůže mu poslati pomoci
pro porážku svých lidí pod Vyšehradem.
Orlík, Sehwarzenb. archiv: IV. K 38 registr., or. pap.
AČ. I, 15 č. 13. — Palacký, UB. I, 49 č. 46 (reg). — RI. XI, 4319.
Od nezdařeného obléhání Tábora bylo panství Oldřichovo neustále ohrožováno Tábory, kteří
mu působili mnoho škod na jeho zboží (FRB V, 481). Dobytí Soběslavě a Vodňan Žižkou, Oldři-
chovo dobytí Kamenice (tamže 438) vyžádalo si zajisté mnoho obělí se strany OldFichovy. Zirdty
vojenské se stupňovaly porážkou, kterou utrpěl Oldřich i s jinými pány při dobytí Boru Žižkou
(FRB V. 438, Staří letop. čeští 46—47, Tomek, Jan Žižka 64—5, Palacký, Děj. III. 2, 61). A tehdy,
v druhé polovici října, dovolával se Oldřich pomoci královy, věda dobře, že Žižka se nespokojí
dosavadními úspěchy. Pomoci se mu nejspíše nedostalo, takže vlastními silami neuchránil se
Oldřich ztráty Prachatic a Příběnic v měsíci lístopadu. (FRB V. 442—447, Tomek, tamže 66—71).
Oldřichovi posléze nezbylo, než příznati svou porážku a učiniti příměří 18. listopadu (viz níže č. 43).
Zigmund, z božie milosti římský král, po vše časy rozmnožitel říše a uherský,
český etc. král.
Urozený věrný milý! Tvému jsme listu dobře srozuměli. A dáváme věděti, že
jsme na to vždy myslili, abychom pomohli. A již jsme na tom byli zóstali, že jsme
na pomoc chtěli poslati. Pak nás pohřiechu žalostná velmi pótka zašla, že nám mnoho
dobrých a čelných lidí před Vyšehradem poraženo; a to nám překáží, že tů měrů
nemóžem žádné pomoci poslati, neb nás k tomu i jiné protivné běhy potkávají, pro
něž musíme mysliti o jiné lidé.^ Protož od tebe žádáme, aby nám to za zlé neměl
nynie a proto aby sé nad námi nerozpakoval, než nepřátelóm což móžeš aby pře-
kážel, buďte číž buďte. A k tomu chcem raditi a pomoci, čímž najlépe a najspíše
budem moci, jedno nám málo pohovej, abychom sě zasě mohli sebrati. Na tom nám
zvláštní libost a službu ukážeš. Dán u Hory, ten pondělí po Všech svatých, léta
královstvie našich uherského etc. v XXXIII, římského v XI. a českého v prvním létě.
Per d. Mixonem de Gemisscze, magistrum monete,
Michael canonicus Pragensis.
Na rubu: Nobili Ulrico de Rozemberg,
fideli nostro sincere dilecto.
Pečeť odpadla.
a) tak orig.
