[1] |
260 FALSA. Č. 369: 18. října 1422.
|
---|
[2] |
Já Jan řečený Smil z Křemže vyznávám tiemto listem všem, ktož jej uzřie
|
---|
[3] |
nebo étûce slySéti budû, že jsem provinil proti urozenému pánu, panu Oldřichovi
|
---|
[4] |
z Rosenberka, pánu svému milostivému, že i jsa jeho čeledín a služebník u jeho
|
---|
[5] |
dvora, rozkazoval sem a dopustil sem svým služebníkóm a svým pacholkóm krásti
|
---|
[6] |
na hospodách, coZ by sé jim nahodilo a co by jedné“ zatajiti mohli, a v tom sem
|
---|
[7] |
shledán i s mými pacholky. A Jeho Milost moha mi učiniti, jakož na takového
|
---|
[8] |
slušie, se mnú ještě milostivě učinil z své milosti k mé a mých přátel k snažné
|
---|
[9] |
prozbé a nade mnü nepomstil i nad mymi pacholky, jakož na takový běh záleží.
|
---|
[10] |
ProtoZ já svrehupsany Jan Smil z KfemZe slibuji svà dobrü kfestanskü vérü, Ze sé
|
---|
[11] |
nechci dopustiti viec takových věcí, kteréž by byly proti mé cti aneboli proti zá-
|
---|
[12] |
povědi a řádu zemskému a proti pánu mému milostivému, panu Oldřichovi z Rosen-
|
---|
[13] |
berka neb proti jeho služebníkóm aneb poddaným všelikakým obyčejem a beze všie
|
---|
[14] |
zlé lsti. Pakli bych co učinil aneboli svým dopustil učiniti; tehdy vyznávám na sě
|
---|
[15] |
sam, že sem propadl JM“ hrdlo i zboží a že JM“ muož se mnú učiniti i s mým
|
---|
[16] |
zbožím, což bude ráčiti, a jako z takovým člověkem, ješto cti a viery žádné nemá
|
---|
[17] |
a jesto sem sé ji sám odsüdil,i toho váóho, což mám proti JM", spravedlivě. A toho
|
---|
[18] |
na svédomie svi vlastni pečet přiložil sem k tomuto listu a na svédomie prosil
|
---|
[19] |
sem urozeného pána, pana Viléma z Potenstain odjinud s Lopat, přietele svého
|
---|
[20] |
dobrého, a slovutných panoší Jana Odrance z Drahonic a Racka odtud také z Dra-
|
---|
[21] |
honic, přátel svých milych, Ze jsü k mé prozbé vedle mne své pečeti přiložili na
|
---|
[22] |
svédomie k tomuto listu, kteryZ je dán a psán v Krumlové? den sv. Luká&e, léta
|
---|
[23] |
od boZieho narozenie tisícieho étrstého dvucátého^ druhého.
|
---|
[24] |
Na. perg. prouZcich pfivéSeny Gtyfi pečeti: 1) Jana Smila z Kfemże; popis viz u č. 147.
|
---|
[25] |
2) z červ. vosku, na štítě tři kosmé pásy, nad helmou koruna, nápis: +8 + Vilhelmi + de + potn-
|
---|
[26] |
stain+ (srv. u č. 38). 3) z černého vosku, na štítě i nad helmou střela, nápis: * S » iohis « de -
|
---|
[27] |
drahon - 4) jako předcház., nápis: racknois : de drahonic + (Pečeti jsou pravé, nikoliv pa-
|
---|
[28] |
dělány, jak mínil Sedláček na uv. m.; srv. též dole pozn. 1).
|
---|
[29] |
Na rubu písmem 15. stol.: Zápis od Jana z Křemže, že se víc neslušných věcí proti panu
|
---|
[30] |
Oldřichovi z Rožmberka dopouštěti nebude. 1422. — Pozdější ném. regest.
|
---|
[31] |
|
---|
[32] |
1) Že Vilém z Potštejna a z Lopaty nazývá se tu „dobrým přítelem“ Smilovým, ačkoliv ve
|
---|
[33] |
své žalobě na Oldřicha z В. (г т. 1437 — viz výše č. 350) Smil stěžuje si i na něho, nazývaje jej
|
---|
[34] |
„Jidášem,“ je velmi podezřelé. Viléma z Potštejna, který od počátku vladafeni Oldfichova vysky-
|
---|
[35] |
tuje se často na listinách Olařichových jako svědek, lze zajisté hledati na straně Oldřichově i v jeho
|
---|
[36] |
sporu se Smilem z Křemže. Spíše Jan Odranec a Racek z Drahonic byli s počátku při Smilovi —
|
---|
[37] |
srv. Wagner v ČČM. 1888, 170 a d. Avšak r. 1427 činili smlouvu mezi Smílem a Oldřichem (viz výše
|
---|
[38] |
č. 140); tehdy pravděpodobně jíž stáli na straně Oldřichově a jemu jakožto přátelé propůjčili své
|
---|
[39] |
pečeti k tomuto podvrženému listu. Stejně učinil i Vilém z Potštejna; všichni bylí v listu úmyslně
|
---|
[40] |
uvedení jako přátelé Smilovi, aby tím bylo odvráceno podezření proti pravosti listu. 2) Datum
|
---|
[41] |
„v Krumlově“ svědčí též o falsu; Olařich byl tehdy v Pasově, srv. výše č. 72 ze 17. října 1422.
|
---|