260 FALSA. Č. 369: 18. října 1422.
Já Jan řečený Smil z Křemže vyznávám tiemto listem všem, ktož jej uzřie
nebo étûce slySéti budû, že jsem provinil proti urozenému pánu, panu Oldřichovi
z Rosenberka, pánu svému milostivému, že i jsa jeho čeledín a služebník u jeho
dvora, rozkazoval sem a dopustil sem svým služebníkóm a svým pacholkóm krásti
na hospodách, coZ by sé jim nahodilo a co by jedné“ zatajiti mohli, a v tom sem
shledán i s mými pacholky. A Jeho Milost moha mi učiniti, jakož na takového
slušie, se mnú ještě milostivě učinil z své milosti k mé a mých přátel k snažné
prozbé a nade mnü nepomstil i nad mymi pacholky, jakož na takový běh záleží.
ProtoZ já svrehupsany Jan Smil z KfemZe slibuji svà dobrü kfestanskü vérü, Ze sé
nechci dopustiti viec takových věcí, kteréž by byly proti mé cti aneboli proti zá-
povědi a řádu zemskému a proti pánu mému milostivému, panu Oldřichovi z Rosen-
berka neb proti jeho služebníkóm aneb poddaným všelikakým obyčejem a beze všie
zlé lsti. Pakli bych co učinil aneboli svým dopustil učiniti; tehdy vyznávám na sě
sam, že sem propadl JM“ hrdlo i zboží a že JM“ muož se mnú učiniti i s mým
zbožím, což bude ráčiti, a jako z takovým člověkem, ješto cti a viery žádné nemá
a jesto sem sé ji sám odsüdil,i toho váóho, což mám proti JM", spravedlivě. A toho
na svédomie svi vlastni pečet přiložil sem k tomuto listu a na svédomie prosil
sem urozeného pána, pana Viléma z Potenstain odjinud s Lopat, přietele svého
dobrého, a slovutných panoší Jana Odrance z Drahonic a Racka odtud také z Dra-
honic, přátel svých milych, Ze jsü k mé prozbé vedle mne své pečeti přiložili na
svédomie k tomuto listu, kteryZ je dán a psán v Krumlové? den sv. Luká&e, léta
od boZieho narozenie tisícieho étrstého dvucátého^ druhého.
Na. perg. prouZcich pfivéSeny Gtyfi pečeti: 1) Jana Smila z Kfemże; popis viz u č. 147.
2) z červ. vosku, na štítě tři kosmé pásy, nad helmou koruna, nápis: +8 + Vilhelmi + de + potn-
stain+ (srv. u č. 38). 3) z černého vosku, na štítě i nad helmou střela, nápis: * S » iohis « de -
drahon - 4) jako předcház., nápis: racknois : de drahonic + (Pečeti jsou pravé, nikoliv pa-
dělány, jak mínil Sedláček na uv. m.; srv. též dole pozn. 1).
Na rubu písmem 15. stol.: Zápis od Jana z Křemže, že se víc neslušných věcí proti panu
Oldřichovi z Rožmberka dopouštěti nebude. 1422. — Pozdější ném. regest.
a) tak or.
1) Že Vilém z Potštejna a z Lopaty nazývá se tu „dobrým přítelem“ Smilovým, ačkoliv ve
své žalobě na Oldřicha z В. (г т. 1437 — viz výše č. 350) Smil stěžuje si i na něho, nazývaje jej
„Jidášem,“ je velmi podezřelé. Viléma z Potštejna, který od počátku vladafeni Oldfichova vysky-
tuje se často na listinách Olařichových jako svědek, lze zajisté hledati na straně Oldřichově i v jeho
sporu se Smilem z Křemže. Spíše Jan Odranec a Racek z Drahonic byli s počátku při Smilovi —
srv. Wagner v ČČM. 1888, 170 a d. Avšak r. 1427 činili smlouvu mezi Smílem a Oldřichem (viz výše
č. 140); tehdy pravděpodobně jíž stáli na straně Oldřichově a jemu jakožto přátelé propůjčili své
pečeti k tomuto podvrženému listu. Stejně učinil i Vilém z Potštejna; všichni bylí v listu úmyslně
uvedení jako přátelé Smilovi, aby tím bylo odvráceno podezření proti pravosti listu. 2) Datum
„v Krumlově“ svědčí též o falsu; Olařich byl tehdy v Pasově, srv. výše č. 72 ze 17. října 1422.
