EN | ES |

Facsimile Lines

306


< Page >

[1]
O půhonných přích na soudě dvorském. XI

[2]
Byl-li půhončím urozený lenník, mohl půhon vykonati osobně nebo skrze posly,
[3]
avšak byl-li půhončím ustanoven man nižšího řádu nebo man služebný, byl povinen
[4]
osobně najíti obviněného v jeho řádném sídle a oznámiti mu, od koho pohání
[5]
a ke kterému roku. Při tom mu měl také ukázati půhonný list. Nenašel-li pohna-
[6]
ného doma, ohlásil půhon jeho manželce nebo čeledi, a půhon i tak byl platný.
[7]
Nevypravil-li se však půhončí k vykonání půhonu osobně, mohl pohnaný namítati,
[8]
że nebyl pohnan fadn6.2 Rok pohnanému při půhonu daný neměl býti kratší dvou
[9]
a delší šesti týdnů. 9

[10]
Provedení půhonů osvědčoval půhončí obyčejně tak, že vraceje úřadu půhonný
[11]
list přitiskl k němu svou pečet.* Jinak mohl půhončí vykonání půhonu osvědčiti
[12]
zvláštním listem svým, který pak byl při úřadě uložen.5 To se dělo zvláště tehdy,
[13]
když půhončí půhonný list ztratil, nebo nechtěl-li mu jej pohnaný vrátiti. Někdy
[14]
konečně bývalo provedení půhonů osvědčeno také osobním přiznáním půhončího.6
[15]
O tomto osvědčení, že půhon byl proveden, učinil pak písař dvorský u příslušného
[16]
záznamu půhonných desk nad jménem pohnaného poznámku Testata est (rozumí

[17]
se: citatio),7 začež mu původ měl zaplatiti jeden groš.8
[18]
Půhončí byv poslán s listem úřadu na půhon, byl povinen úkol svůj vykonati
[19]
pod pokutou deseti hřiven stříbra, která příslušela samému sudímu dvorskému.?9

[20]
bato guatuor temporum adventus termino in
[21]
proximo coram 'nobis Prage aut nostras vices
[22]
gerentibus compareat indilate, Ulrico de Welwar
[23]
de iusticia responsurus. Fidem nobis execucio-
[24]
nis facias per impressionem sigilli tui ad pre-
[25]
sentes. Scriptum apud tabulas curie regalis
[26]
anno Domini MCCCCI feria VI in die s. Katherine,
[27]
sigillo beneficii nostri sub appenso.

[28]
1) Viz v tomto svazku čís. 138 na str. 51:
[29]
[Executor] dicit, quod Alssonem [citatum] perso-
[30]
naliter non invenit, sed familie et conthorali sue
[31]
notificavit. Podobné viz na str. 96 &is. 265, str. 145
[32]
č. 377. Stejný smysl poznámka Non est in-
[33]
ventus pfipsaná nad jménem jednoho z pohna-
[34]
ných v čís. 276, str. 101.

[35]
2) Srv. str. 98 č. 270: Fridericus [citatus]
[36]
defendebat se, dicens non esse debito ordine
[37]
citatum. Když však bylo původovi proti němu
[38]
dáno právo stané, namítal pohnany zase quia
[39]
non est citatus ordine omagiali. Proto pani na
[40]
soudě zasedající nalezli, že půhončí Fricek z Eger-
[41]
berka býti obeslán, aby prohlásil, jak půhon
[42]
provedl. Ten pak vyznal, quia Fridricum pre-
[43]
dictum non citavit personaliter, sed in-
[44]
timavit per quendam hominem, quia ipsum citat.

[45]
3) V DD. 30 na str. 21 je to zaznamenáno
[46]
větou: Citacio non debet esse maior sex ebdo-
[47]
madis, nec minor ebdomadis duabus.

[48]
4) To se v závěrečné větě půhonného listu
[49]
výslovně po něm žádalo (srv. napřed v pozn. 7
[50]
z předešlé stránky).

[51]
5) Viz str. 73 č. 198 pozn. 2: Fides facta
[52]
per litteram Alberti de Koldicz specialem. Jiny
[53]
příklad na str. 157 č. 403 pozn. 2.

[54]
8) Srv. str. 89 č. 239: Fides facta per re-
[55]
cognicionem ipsius executoris personalem nebo
[56]
str. 126, č. 332: [Executor] recognovit persona-
[57]
liter execucionem.

[58]
7) Poznámka ta je pravidelné zkrácena: t*.
[59]
Jenom v čís. 139 je plně vypsána. Správnost toho
[60]
čtení potvrzuje mezi jiným také poznámka v dru-
[61]
knize půhonné DD. 19, kdež na str. 245 je nad
[62]
jménem pohnaného! připsáno: Prima littera cita-
[63]
cionis testata est per litteram executoris specialem.

[64]
8) Viz JIREČEK uv. kn. str. 406 čl. 19: od
[65]
vysvědčenie [že půhon byl proveden] Z groš...;
[66]
to vše písařovo právo. i

[67]
9) Pokuta jest uvedena v první větě -
[68]
honného listu (viz pozn. 7 na str. X). Také v sou-
[69]
pise práv a požitků úředníků desk dvorských
[70]
(JIREČEK uv. kn. str. 405) čl. 11: Když který
[71]
man, maje k sobě list od úřadu, aby pohnal
[72]
druhého, a toho že by neučinil, propadl jest X
[73]
hřiven. Pak-li podruhé neučiní, propadne XX
[74]
hřiven a po třetie XXX. A ta pokuta jde na
[75]
samého sudieho, leč chce jaků v tom
[76]
milost učiniti. :


Text viewFacsimile