EN | ES |

Facsimile Lines

299


< Page >

[1]
110 O zasnaubení, věnu a smluvách svadebnich.

[2]
nepojavše ze jména dětí svých do téhož zápisu, aneb žeby děti
[3]
jejich zemřeli, sami dobrovolně z něho propustiti a jinák se
[4]
v tom opatfiti chtéli. |

[5]
Mimo takové společné statkův vzdání manželé jiných sobě zápisův
[6]
činiti, ani od sebe statků odcizovati nemohau, lečby se ti manželé, nepo-
[7]
jmauce dětí ze jména do společného vzdání, aneb žeby děti zemřeli, z tako-
[8]
vého společného vzdání dobrovolně propustili.

[9]
| C. LVI.

[10]
Než přišla-li by na muže, to jest, na manžela, potřeba
[11]
z dopuštění božího taková, žeby z příčin slušných, i také pro
[12]
chudobu, statku takového něco odprodati musil: tu a v příčině
[13]
takové, poněvadž muž jest pán a správce netoliko ženy, ale
[14]
i statku jejího, lečby žena z statku toho co sobě vymínila,
[15]
manžel bude moci to učiniti; ale však s vědomostí a s po-
[16]
volením práva. Sic jinák, byl-li by muž zjevný mrbač statku
[17]
a bezpotřebný utrátce: tehdy na vznešení ženy aneb přátel
[18]
jejích. přísežní (jimž neřády náleží pretrhovati a nepořádné 1
[19]
škodlivé věci napravovati) mohau toho zbrániti, a utrátci i
[20]
mrhače takového, jakžby se jim za slušné vidělo a zdálo, ztrestati.

[21]
Manžel z příčin slušných, i také pro chudobu, statku, který s man-
[22]
źelkau , miże nótco odprodati s povolením práva; ale byl-li by týž
[23]
manžel mrhač, toho se jemu dopustiti nemá.

[24]
C. LVII.

[25]
I. Takovým pak zápisem společného statkův vzdání, po
[26]
smrti manželky žádnému manželu se ta moc neodjímá, aby
[27]
on v svém statku a manželky své tak vzdaném neměl a nemohl
[28]
mocným pánem a vládařem býti, aneb žeby hned po smrti ženy
[29]
své povinen byl, o něj s dětmi svými se děliti; neb děti od
[30]
otce dílův žádati nemohau. |

[31]
Muž po smrti ženy, bez překážky dětí, statkem, který měl s ženau
[32]
společný, vládnauti , a není se o něj s dětmi děliti povinen; neb děti
[33]
od otce dílàv Zádati nemohau.

[34]
IL Než jestli žeby který syn aneb dcera s radau otce
[35]
svého se oženil aneb vdala: tehdy otec syna vedle své možnosti
[36]
slušně dílem aneb živností opatřiti, a po dceři své též vedle
[37]
své možnosti jistau summu v věně s veypravau jmenovati a

[38]
dáti .
[39]
Otec syna, když se s jeho radau žení, podle možnosti živností opa-
[40]
třiti ; též i dceru, když se vdává, věnem a veypravú.


Text viewFacsimile