110 O zasnaubení, věnu a smluvách svadebnich.
nepojavše ze jména dětí svých do téhož zápisu, aneb žeby děti
jejich zemřeli, sami dobrovolně z něho propustiti a jinák se
v tom opatfiti chtéli. |
Mimo takové společné statkův vzdání manželé jiných sobě zápisův
činiti, ani od sebe statků odcizovati nemohau, lečby se ti manželé, nepo-
jmauce dětí ze jména do společného vzdání, aneb žeby děti zemřeli, z tako-
vého společného vzdání dobrovolně propustili.
| C. LVI.
Než přišla-li by na muže, to jest, na manžela, potřeba
z dopuštění božího taková, žeby z příčin slušných, i také pro
chudobu, statku takového něco odprodati musil: tu a v příčině
takové, poněvadž muž jest pán a správce netoliko ženy, ale
i statku jejího, lečby žena z statku toho co sobě vymínila,
manžel bude moci to učiniti; ale však s vědomostí a s po-
volením práva. Sic jinák, byl-li by muž zjevný mrbač statku
a bezpotřebný utrátce: tehdy na vznešení ženy aneb přátel
jejích. přísežní (jimž neřády náleží pretrhovati a nepořádné 1
škodlivé věci napravovati) mohau toho zbrániti, a utrátci i
mrhače takového, jakžby se jim za slušné vidělo a zdálo, ztrestati.
Manžel z příčin slušných, i také pro chudobu, statku, který s man-
źelkau mó, miże nótco odprodati s povolením práva; ale byl-li by týž
manžel mrhač, toho se jemu dopustiti nemá.
C. LVII.
I. Takovým pak zápisem společného statkův vzdání, po
smrti manželky žádnému manželu se ta moc neodjímá, aby
on v svém statku a manželky své tak vzdaném neměl a nemohl
mocným pánem a vládařem býti, aneb žeby hned po smrti ženy
své povinen byl, o něj s dětmi svými se děliti; neb děti od
otce dílův žádati nemohau. |
Muž po smrti ženy, bez překážky dětí, statkem, který měl s ženau
společný, vládnauti má, a není se o něj s dětmi děliti povinen; neb děti
od otce dílàv Zádati nemohau.
IL Než jestli žeby který syn aneb dcera s radau otce
svého se oženil aneb vdala: tehdy otec syna vedle své možnosti
slušně dílem aneb živností opatřiti, a po dceři své též vedle
své možnosti jistau summu v věně s veypravau jmenovati a
dáti má.
Otec syna, když se s jeho radau žení, podle možnosti živností opa-
třiti má; též i dceru, když se vdává, věnem a veypravú.
