| [1] |
78 0 svédcich a svédomich.
|
|---|
| [2] |
pře položil ten, kterýž svědomí jich potřeboval, upadnau. Z kte-
|
|---|
| [3] |
réžto pokuty bude moci je pohnati, a o to k nim podle zřízení
|
|---|
| [4] |
zemského hleděti. Tak jakž smlauva Svato-Vácslavská, X. XXXII.
|
|---|
| [5] |
a XXXIV. šířeji o tom vyměřuje.
|
|---|
| [6] |
Kdoby potřeboval osoby stavu panského aneb vytířského, též lidí
|
|---|
| [7] |
jejich k svědomí: má toho na nich listem pod početí městskau jedním i
|
|---|
| [8] |
druhým požádati, a oni to učiniti povinní budau, pod pokutau v ceduli do-
|
|---|
| [9] |
loženau, jakž smlauva Svato-Vácslavská vyměřuje,
|
|---|
| [10] |
|
|---|
| [11] |
I. Kdożby v móstech lidi obecné, robotné, sedlské 'k svě-
|
|---|
| [12] |
domí vésti chtěl: má tomu, proti komuž by je vésti chtěl, ozná-
|
|---|
| [13] |
miti, nejméně na teyden před tím, když je vésti chce, místo jemu
|
|---|
| [14] |
jmenuje, „chce-li při tom býti, aneb koho na svém místě poslati,
|
|---|
| [15] |
že toho vůli má.“ Pakliby ten, proti komužby ty svědky vedl, tu
|
|---|
| [16] |
nebyl, ani žádného na svém místě neposlal: tehdy má ten
|
|---|
| [17] |
předce sobě svědky zříditi, a oni svědkové, čehož jsau v pravdě
|
|---|
| [18] |
povédomi, povinni budau vysvédéiti.
|
|---|
| [19] |
II. Než kdožby z stavův tak znáti druhému, že proti
|
|---|
| [20] |
němu svědky lidi obecné, robotné, sedlské vésti chce, nedal:
|
|---|
| [21] |
tedy jich před žádným saudem potom užiti moci nebude.
|
|---|
| [22] |
Kdoby lidi obecné, sedlské k svědomí vésti chtěl: má straně dáti
|
|---|
| [23] |
: znáti teyden napřed, místo jí jmenuje ; jinak jich svědomí užiti moci nebude.
|
|---|
| [24] |
Ш. A takovým lidem již jmenovaným má a povinen
|
|---|
| [25] |
bude ten, kdož je k svědomí vede, každému od míle dva groše
|
|---|
| [26] |
české dáti, aneb u písaře toho města položiti. A potom jim má tu
|
|---|
| [27] |
hned před přísahau, co svědčiti mají, oznámeno a předloženo býti.
|
|---|
| [28] |
|
|---|
| [29] |
I. Což se kněží a jiných lidí duchovních 'dotýče, jestli žeby
|
|---|
| [30] |
kdo kterého z nich k jakému svědomí potřeboval, krom pří,
|
|---|
| [31] |
v nichžby se cti, hrdla a gruntův dotýkalo: ten každý kněz
|
|---|
| [32] |
aneb osoba duchovní, vezmauc to na své kněžství a přísahu,
|
|---|
| [33] |
kterauž biskupu svému učinili; budau povinni taková svědomí
|
|---|
| [34] |
těm, kdož jich potřebují, před vrchnostmi svými v městech
|
|---|
| [35] |
pražských vydávati. Kterážto svědomí jich od písařů přísežných
|
|---|
| [36] |
týchž vrchností přijímána a zapisována a pečetí té vrchnosti
|
|---|
| [37] |
|
|---|
| [38] |
II. Než což se kněží po jiných krajích dotýče, ti též
|
|---|
| [39] |
týmž spůsobem svrchu psaným před děkanem, arcipřištem aneb
|
|---|
