| [1] |
|
|---|
| [2] |
Ovšemže všechny tyto listiny nebyly sem odevzdány
|
|---|
| [3] |
ihned po vyhotovení, nýbrž až v době mnohem pozdější.
|
|---|
| [4] |
Ve středověku platila totiž obecně zásada, že při
|
|---|
| [5] |
jakékoliv změně držebnosti (země, zboží, příjmů kterého-
|
|---|
| [6] |
koliv druhu i renty), odevzdával zároveň dosavadní vlast-
|
|---|
| [7] |
ník novému majiteli všechny právní nároky, spojené s od-
|
|---|
| [8] |
stupovaným objektem, jakož i všechny listiny a písem-
|
|---|
| [9] |
nosti, vzešlé ze správy tohoto objektu. Tím si vysvětlíme,
|
|---|
| [10] |
proč tak často shledáváme v různých archivech ducho-
|
|---|
| [11] |
venských množství listin, adresovaných nejrozmanitějším
|
|---|
| [12] |
osobám soukromým. Z osudů listin pak v četných přípa-
|
|---|
| [13] |
dech lze souditi i na změny v majetkových poměrech
|
|---|
| [14] |
objektů, o nichž se listiny zmiňují.) Zásada, že jakoukoliv
|
|---|
| [15] |
změnu v majetkových poměrech má provázet v zápětí
|
|---|
| [16] |
i vydání příslušných archiválií, byla vždy uplatňována
|
|---|
| [17] |
i v novodobých státních smlouvách, zejména ve smlou-
|
|---|
| [18] |
vách mírových. Zvyklost se udržuje nepochybně vlivem
|
|---|
| [19] |
principu territoriálního a odporuje naprosto principu pro-
|
|---|
| [20] |
venienčnímu. Podle obecných ustanovení práva mezi-
|
|---|
| [21] |
národního náležejí archivy státům, jichž se týkají.) Prin-
|
|---|
| [22] |
cip territoriální by vlastně správněji měl slouti »principem
|
|---|
| [23] |
obsahovým« (vztahovým), poněvadž přihlíží hlavně k ob-
|
|---|
| [24] |
sahu písemností. Doposud se jím řídily všechny státy při
|
|---|
| [25] |
vydávání listin a archiválií vůbec, došlo-li k nějakým
|
|---|
| [26] |
územním změnám, a ještě v době nedávno minulé platil
|
|---|
| [27] |
i tehdy, byla-li nějaká oblast správní rozdělena ve dva
|
|---|
| [28] |
spravni celky.*) Ani po ukončení světové války se na věci
|
|---|
| [29] |
nic nezměnilo, třebaže byl prohlášen princip provenienční
|
|---|
| [30] |
za základ jednání o likvidaci bývalých rakouských a ra-
|
|---|
| [31] |
kousko-uherských archivů, podle něhož »archivy jakožto
|
|---|
| [32] |
1) H. Bresslau, Handbuch der Urkundenlehre fůr Deutschland
|
|---|
| [33] |
und Italien, 1.2, (1912), str. 181.
|
|---|
| [34] |
?) Tiibinsky právní historik Fr. Thudichum pojednávaje o ně-
|
|---|
| [35] |
kdejším archivu říšskoněmeckém a jeho osudech v článku »Die ehe-
|
|---|
| [36] |
maligen deutschen Reichsarchive und ihre Schicksale« (Archivalische
|
|---|
| [37] |
Zeitschrift, XII. 1887, str. 53—-58), přiznával Rakousku nejvýše nárok
|
|---|
| [38] |
na spoluvlastnictví a společné spravování starého archivu říšsko-
|
|---|
| [39] |
německého v dohodě s novou říší Německou.
|
|---|
| [40] |
3) Max Bär, Das k. Staatsarchiv zu Danzig, seine Begründung,
|
|---|
| [41] |
seine Einrichtungen und seine Bestände. (Mitteilungen der k. preus-
|
|---|
| [42] |
sischen Archivverwaltung, Heft 21, 1912, str. 19.)
|
|---|
