EN | ES |

Facsimile Lines

268


< Page >

[1]
86

[2]
Y

[3]
tak i pro německé dějiny. Veliká cena těchto kopiářů
[4]
pro historická studia tkví hlavně v tom, že je v nich opsá-
[5]
na značná část listin archivu české koruny, jejichž origi-
[6]
nál se nám již nezachoval. Když pak některé listiny, jež
[7]
jsou v kopiářích zaznamenány, byly označeny přímo za
[8]
výmysl Goldastův, dostala se otázka dochování kopiářů
[9]
archivu české koruny po prvé na přetřes v historické lite-
[10]
ratufe.) BohuZzel, badání v véci od let osmdesátých
[11]
minulého století nepokroécilo ještě příliš daleko.

[12]
Je nasnadě, že vydavatelé edice Monumenta
[13]
Germaniae a to zejména IV. oddělení Leges, jež

[14]
7) Šlo tu o listy, jimiž byli zváni kurfiřti k volbě krále Adolfa
[15]
Nassavského a to zejmóna o list mohučského arcibiskupa Gerharda
[16]
ze dne 7. listopadu 1291 a list falckrabí rynského ze dne 7. prosince
[17]
1291, jimiž byl zván český král Václav II. k volbě římského krále
[18]
do Frankfurta (listem mohučského arcibiskupa na den 2. května
[19]
1292, listem falckraběte Ludvíka na den 30. dubna 1292). Monumenta
[20]
Germaniae historica, Constitutiones et acta publica IIL, str. 455—456,
[21]
čís. 468 a čís. 469. Originál listu mohučského arcibiskupa Gerharda
[22]
ze dne 10. května 1292, jímž oznamoval českému králi Václavu II.
[23]
zvolení Adolfa Nassavského za krále římského, a ienž byl kdysi
[24]
uložen v archivu české koruny, se nám rovněž nezachoval. Monu-
[25]
menta Germaniae historica, Constitutiones et acta publica III. str.
[26]
463, čís. 475.

[27]
Uvedené listy obou kurfiřtů (ze dne 7. listopadu a 7. prosince
[28]
1291) byly po nějaký čas považovány za nepravé; věřilo se totiž,
[29]
že byly vyhotoveny proto, aby byla podepřena teorie Švábského
[30]
zrcadla, hlásající, že k volbě německého krále bylo potřebí dvojího
[31]
pozvání a to od arcibiskupa mohučského a falckrabí rýnského. J. F.
[32]
Bóhmer, Regesta imperii inde ab anno 1246 usque ad annum 1313,
[33]
(Stuttgart, 1844), str. 364 podezříval bezdůvodně »arcipodvodníka«
[34]
Goldasta, pokládaje oba listy za »výrobek Goldastův«. Později
[35]
Böhmer upustil od svého podezření, opíraje se o svědectví Wat-
[36]
tenbachovo, ienZ pry »vidél originál«, kteréZto tvrzení se
[37]
ovšem zakládalo na omylu. Potom platily oba listy po delší dobu
[38]
za pravé, teprve Harnack (Das Kurfürstencollegium, str.
[39]
267—268) vyslovil své pochybnosti o jejich pravosti. Na obranu je-
[40]
jich pravosti vystoupil proti Harnackovi P. Scheffer-Boi-
[41]
chorst v pojednání »Zur Geschichte der baierischen und der
[42]
pfälzischen Kur« (Sitzungsberichte der philosophisch-philologischen
[43]
und historischen Classe der k. b. Akademie der Wissenschaften zu
[44]
München, Jahrgang 1884, str. 495 a sl.), jež bylo znovu otištěno
[45]
v Eberingových »Historische Studien« (Heft VIII., 1897, str. 338
[46]
a sl.). Scheffer-Boichorst vytýká Harnackovi, že vyslovil příliš na-
[47]
kvap málo zdůvodněný odsudek, neuváděje nijakého významnějšího
[48]
dokladu o jejich nepravosti. Obzvlášť důležitým dokladem pravosti
[49]
obou listů bylo podle Scheffer-Boichorsta jejich dochování v kopiá-
[50]
řích českého korunního archivu, v nichž byl také zaznamenán zmí-
[51]
něný již list mohučského arcibiskupa Gerharda o volbě Adolfa
[52]
Nassavského králem římským, vydaný dne 10. května 1292 české-
[53]
mu králi Václavu II., jehož originál je dnes již rovněž ztracen.


Text viewFacsimile