EN | ES |

Facsimile Lines

1169


< Page >

[1]
18

[2]
rum<.!) Narodiv se kdesi ve Francii, neznámo, kterého roku,*) přišel Oldřich
[3]
snad záhy s rodiči svými do Němec a nabyv vědeckého vzdělání, stal se
[4]
skolastikem v Můnstereifelu, odkud dostal se do prémonstrátského klá-
[5]
štera Steinfeldu, tehdy již velice proslaveného.

[6]
Klášter Steinfeld, z něhož později vyšel blahosl. Heřman Josef a též
[7]
spisovatel slavné postilly Leonard Goffine, stával v Porýní v krajině, zvané
[8]
Euflie (Eifel), v nynějším kraji schleidenském, na výšině nedaleko levého
[9]
břehu říčky Urfty, jež vzniká u Nettersheimu. Jméno jeho naráží na
[10]
útvar tamní kamenité půdy. Založen byv r. 920. jako dvojitý klášter řádu
[11]
sv. Benedikta (pro mnichy i jeptišky) od ahrského hraběte Sibody z Hoch-
[12]
stadenu, prodělal Steinfeld později mnohé změny. R. 1094. odeslány byly
[13]
panny benediktínky do Důnwaldu (u Bergisch-Gladbachu v kraji můhl-
[14]
heimském v Porýní), a r. 1121. přestali ve Steinfeldě za kolínského arci-
[15]
biskupa Bedřicha I. i benediktini, na jejichž místo přišli sem řeholní ka-
[16]
novníci sv. Augustina z kláštera Springiersbachu (u města Wittlichu blíže
[17]
Mosely v Porýní). Kolem r. 1135. dovolil Bruno II., arcibiskup kolínský,
[18]
klášteru steinfeldskému, Panně Marii posvěcenému, aby přistoupil k řádu
[19]
prémonstrátskému sv. Norberta, což se stalo. Nyní teprve dospěl klášter
[20]
steinfeldský na výši slávy a dokonalosti, rozesýlaje kolonie řeholníků do
[21]
nově založených klášterů prémonstrátských, jež toho času jako o závod vzni-
[22]
kaly. Sám jsa »dcerou« arcikláštera v Prémontré, měl Steinfeld »mateřská«
[23]
práva nad kláštery od něho zařízenými; k těm patřily porýnské kláštery
[24]
Hamborn u Duisburgu (1136), Meer u Biiderichu (1165), Diinwald, jiż
[25]
jmenovaný (proměněn též v kláster řádu prémonstrátského a odevzdán
[26]
r. 1138 pannám řádu tohoto), Reichenstein v kraji Montjoie (c. 1205),
[27]
Gartzen u Satzvey v kraji Euskirchen (ve 14. stol. založen pro augu-
[28]
stinky, přijat byl teprve 1704 do řádu sv. Norberta; >Nieder-<, tóż » Antoni<,
[29]
nebo »St. Tónis«-Gartzen) a Niederehe (panenský klášter v kraji dann-
[30]
ském u Kerpenu, zal. c. 1175), pak opatství Tuam v Irsku, Marien-
[31]
garten u Leuwaarden, Merna u Gróningen a sv. Bonifác u Dok-
[32]
kumu v Hollandsku, sv. Vincenc ve Vratislavi, pak slavné kláštery naše
[33]
Strahov (Mons Sion) v Praze a Želiv.

[34]
Dějiny kláštera steinfeldského byly již častěji předmětem učených
[35]
studií. Tak psali o nich Dr. Ennen (»Die ältere Geschichte des Klosters
[36]
Steinfeld« v časopise »Annalen des hist. Vereins für den Niederrhein«,
[37]
s. XXIII. 1871. str. 144—152, s 38 listinami z let 1121.—1297.) Lacom-
[38]
blet (Urkundenbuch für die Geschichte des Niederrheins, Düsseldorf,
[39]
1840 1858, 1, 292, 308, 415 atd), Dr. Jití Bársch (Das Prámonstra-
[40]
tenser-Mónchskloster Steinfeld in der Eifel, Schleiden, 1857, pak éetné zprávy
[41]
ve jmenovaném ji¢ éasopise »Annalen des hist. Vereins fiir den Nieder-

[42]

[43]
1) Caesarius H:isterbacensis,mon. ord. Cisterc., Dialogus miraculorum; recognov it
[44]
Jos. Strange (Kolin n. R. 1851.—1857.) dil I. str. 228. 232.
[45]
*) Snad ne po roce 1115.


Text viewFacsimile