| [1] |
žena. Příjemce listu téměř všude jest jmenován aneb aspoň začátečním
|
|---|
| [2] |
písmenem poznačen. Zvláštní jsou biblická slova, tu a tam do textu vtrou-
|
|---|
| [3] |
šená, pak tituly !) a ton listů, řídící se zhusta podle stavu příjemcova.
|
|---|
| [4] |
Tolik vybíráme si z úvodu p. F. W. E. Rotha, jemuž přísluší zásluha,
|
|---|
| [5] |
že první uveřejnil neznámou dosud sbírku dosti důležitých listův, opatřiv
|
|---|
| [6] |
je, kde mu bylo možno, kritickými poznámkami, z nichž mnohé arci dají
|
|---|
| [7] |
se doplniti neb opraviti.*) Hlavní zřetel svůj obrátil vydavatel k osobnostem
|
|---|
| [8] |
příjemců listů, vnikaje do jejich osobních poměrů, a k době, kdy asi listy
|
|---|
| [9] |
psány byly, protože žádný z listů nemá data. Ovšem že v obojím ohledu
|
|---|
| [10] |
mnohá jen domněnka vyslovena, a mnohý udaj nelze vůbec rozluštiti, takže
|
|---|
| [11] |
|
|---|
| [12] |
Z Rothovy sbírky psaní Oldřichových vybíráme si 19 dopisů, jež
|
|---|
| [13] |
podle všeho týkají se starých církevních poměrů země naší. Dopisy tyto
|
|---|
| [14] |
podávají nám některé zajímavé zprávy o kanoniích prémonstrátů česko-
|
|---|
| [15] |
moravských věku XII., o stycích jejich s domem mateřským a s arciklá-
|
|---|
| [16] |
šterem řádu v Prémontré, o vzájemných stycích jejich mezi sebou, o sociál-
|
|---|
| [17] |
ním a kulturně-historickém významu jejich v zemi, o slastech a strastech
|
|---|
| [18] |
opatovych, o útěku, nestálosti, nápravách a trestech, cestách a živobytí
|
|---|
| [19] |
řeholníků, o výchovu, často dosti nesnadném, a vzdělávání mladších bratří
|
|---|
| [20] |
v dorostu atd. Uveřejňujeme zde listy ty po latinsku přesně dle textu
|
|---|
| [21] |
Rothova s některými kritickými poznámkami. V počtu našem zavedena
|
|---|
| [22] |
jsou ovšem zvláštní čísla v titulu dle pořadu Rothova.
|
|---|
| [23] |
Incipiunt epistole magistri Ulrici.
|
|---|
| [24] |
1.
|
|---|
| [25] |
Pozvání Gezy, opata strahovského, na Steinfeld. *)
|
|---|
| [26] |
Gezoni, venerando patri et domino, frater U. filialem in Christo dilec-
|
|---|
| [27] |
tionetn. Ex quo a nobis recessistis et onus importabile super dolorem
|
|---|
| [28] |
vulnerum meorum addidistis, semper speravi vestra consolatione refovere.
|
|---|
| [29] |
!) Pražský biskup Daniel a olomucký Jan dostávají stále titul: dilectus dominus
|
|---|
| [30] |
ac vere reverendus pontifex (praesul); opati Goldšalk a Reiner: dilectus amicus ac
|
|---|
| [31] |
venerabilis abbas; opat Gezo ze Sionu: dilectus (venerabilis) dominus ac pater, po-
|
|---|
| [32] |
dobné i Richard, snad opat moravsky.
|
|---|
| [33] |
*) Casto urá£í ucho církevního spisovatele název »mnich prémonstrátskf«, jak
|
|---|
| [34] |
ho též Bársch, Becker a j. mylně užívají, jelikož řád sv. Norberta není řádem mnišským,
|
|---|
| [35] |
nýbrž kanovnickým, pročež správný výraz jest: kanovník (kanovnice) řeholní řádu
|
|---|
| [36] |
toho. — Na str. 264. slul král český, tehdy ještě vévoda, Vladislav II. V poznámce
|
|---|
| [37] |
k listu 10. má státi u biskupa Daniele »Brief 11.« Poznámka 2. k listu 11. nebude
|
|---|
| [38] |
správnou, též poznámka 5. k listu 17. Na str. 298. státi má na místě »Sion< všude
|
|---|
| [39] |
»Selaü«. Nápadným jest na konci poznámky k listu 28. výraz »des Professes< (!) Tolik
|
|---|
| [40] |
jen o listech, od nás zdola uvedených, jež na podobných místech svými vlastními po-
|
|---|
| [41] |
|
|---|
| [42] |
*) Е. W. Roth, Briefsammlung Nr. 9. (Zeitschrift des Aachener Geschichtsver-
|
|---|
| [43] |
eines XVIII. Bd. str. 263.—265.)
|
|---|
