Facsimile Lines

1162

Page

[1]	10 RUTH.
[2]	co já sobě počnu s dětmi
[3]	mezi neznámými těmi?
[4]	Bylo by lep zde umtiti
[5]	nám oběma, než tam jíti
[6]	a zavesti naše děti,
[7]	kteréž mohau déle býti
[8]	živi, než my již oba dva,
[9]	poněvadž chodíme ledva.
[10]	Elimelech.
[11]	Mlé a porué to vse Bohu!
[12]	Ját lépe radit nemohu,
[13]	než abychom předce vyšli
[14]	odsud a někam vždy přišli.
[15]	Vidíš sama, co se děje,
[16]	buď Bůh naše sám naděje.
[17]	Víme o tom, že musíme
[18]	umfiti doma nebo vně.
[19]	Tak napsáno tobě co mně.
[20]	Medle již hned předce podme.
[21]	Noemi.
[22]	Jdětež napřed v jménu božím,
[23]	já za vámi hned pospíším.
[24]	Bůh tě žehnej, má vlast milá,
[25]	krajino má roztomilá !
[26]	MéjteZ se již všickni dobře!
[27]	Ját vím, že budu mít hoře;
[28]	nebo čije to mé srdce,
[29]	zarmaucené velmi jsauce.
[30]	(Jde Noemi pryč za manželem. V tom trubači zatraubí, aneb
[31]	pedellové zašaškují.)
[32]	Noemi (vyjda s syny dvěma na plac, mluví)
[33]	Moji milí synáčkové,
[34]	nebozí vy sirotkové,
[35]	hned mé srdce čilo dobře,
[36]	že já budu míti hoře,