Facsimile Lines

1162

Page

[1]	JEDNÁNÍ I. 127
[2]	aniž sedí, když potřebí.
[3]	Ten hňup hlaupý jest potvorný,
[4]	a ti traupi nemotorni!
[5]	Já s nimi pékné mluvila,
[6]	na něho jsem se zasmila,
[7]	On za to měl, bych mu chtěla !
[8]	Sršně z nosu, blázen z cela!
[9]	Budu ho predce kojiti,
[10]	abych ho mohla užiti.
[11]	Slíbil zas ke mně přijíti,
[12]	děberem pohanky uctiti.
[13]	Vezmauc to, když čas uhlídám,
[14]	démt mu pytlem připovídám.
[15]	Nechť sobě hraup rovné hledá
[16]	a mne s pokojem zanechá.
[17]	Já bych ho ze sna zbudila,
[18]	než bych jeho ženau byla,
[19]	utěšeného miláčka,
[20]	pravau svini, mlatotlaska.
[21]	Klára.
[22]	Ját bych mu tak uéinila,
[23]	když bych ho dobře užila.
[24]	Ó co bych ho opálala,
[25]	pytlem k němu šermovala!
[26]	Straka ze kře, dvě v keř zase,
[27]	a to rychle, v krátkém čase.
[28]	Jak rok časy proměňuje,
[29]	tak liška srst obnovuje.
[30]	Hodná by ta děvka byla,
[31]	jenž pěti neošidila,
[32]	by jí „zdař Bůh“ neříkali,
[33]	krom těch, kdož by ji neznali,
[34]	Johanka.
[35]	Zač bychom my medle stály
[36]	když bychme nic nevylhaly?
[37]	My jsme toho nezačaly,
[38]	dávno to prv činívaly: