Facsimile Lines

1162

Page

[1]	126
[2]	SEDLSKY MASOPUST.
[3]	Klára.
[4]	Ba povim-f, milá Jožičko,
[5]	to co jsem slyšela všecko.
[6]	Onehdá mi povídali, —
[7]	kdo ví, an jsau snad selhali, —-
[8]	že máš frejíře nového,
[9]	mladého, velmi krásného,
[10]	Valentu z Křivokrkanic.
[11]	Próvet jest křtaltovný panic,
[12]	an chodí čerstvě milaušek,
[13]	hledě co noční kalausek.
[14]	Johanka.
[15]	Věru jest tak, Kláro milá.
[16]	Což by ty tomu věřila?
[17]	Certa bych s bláznem činila,
[18]	myslím, bych hňupa užila. *)
[19]	Poslyš, prosím, kterak bylo
[20]	a jak se to všecko řídilo!
[21]	Přišel ten Valenta milý,
[22]	s ním Brož, Bíčoň v jednu chvíli.
[23]	Jali se se mnau mluviti,
[24]	chci-li ho za muže míti.
[25]	Já, vidauce nemilého
[26]	Valentu, knota shnilého,
[27]	pěkně jsem jim lahodila,
[28]	leda jich bláznů užila.
[29]	Však věř mi to, Klaruše,
[30]	chodí co tělo bez duše.
[31]	Kráčí, jako by noh neměl,
[32]	an by mné ples noe omrzel.
[33]	Krk černý, tenký a suchý,
[34]	nos křivý co tetřev hluchý.
[35]	Nosem píská, hrdlem krká,
[36]	zadkem veyská, ústy hrká,
[37]	k zemi hledí, zuby šklebí,
[38]	+) Užití koho — posměch, dobrý den si z koho udélati,
[39]	k lepšímu míti.