Facsimile Lines

1162

Page

[1]	JEDNÁNÍ I. 113
[2]	Zvlášť mezi naší rodinau,
[3]	vzteklau chytrau chämovinau.
[4]	Neb sem zkusil toho dosti
[5]	v čerstvém věku své mladosti.
[6]	Neustaupil jsem žádnému,
[7]	odpovídal jsem každému.
[8]	Kdož se mi pak chtěl opříti,
[9]	smélt jsem mu kuk!u skrojiti.
[10]	Ale již mne pfemáhají
[11]	léta, síly ujímají.
[12]	A tak jsauc svraskaly starec,
[13]	zvosklivil mi se ten tanec.
[14]	Nejvíc se o pokoj starám,
[15]	jiného všeho dosti mám:
[16]	dvě stáje, půl druhé kozy,
[17]	čtvero v půl honech popluží;
[18]	ba i rybník mám v svém dvoře,
[19]	bez ryb, žab dost, nic v komoře;
[20]	tři slepice, kohaut cizí,
[21]	dům plný všeliké špíži.
[22]	Mám dost dobytčí potravy,
[23]	pět chlívů, v nich žádné krávy.
[24]	Mlíčného bez nedostatku
[25]	i všelikého omastku,
[26]	másla nic a seyra kusa,
[27]	kůň čerstvý, až sotva klusá.
[28]	(AntoSt vyjde.)
[29]	Ale tamto vidím svého
[30]	dědka již věkem sešlého.
[31]	Hej, hej, dědku, kdež pospícháš?
[32]	Sotva, chudino, oddýcháš !
[33]	Antost.
[34]	Já jsem ted. Linharte, k tobé
[35]	vySel, chtíe zvédét při tobě,
[36]	aby mi oznámil pravdu;
[37]	ehtélt bych dáti Cistau radu.
[38]	Nebo jsem slyšel od lidí,
[39]	nevím, ano snad mne šidí,