EN | ES |

Facsimile Lines

1162

< Page >
[1]
JEDNÁNÍ III. 105

[2]
bylo dosti másla, sýra
[3]
dokud byla stará víra.
[4]
Nyní to vše v postě snědí,
[5]
o postu hned nic nevědí;
[6]
neb sobota, středa, pátek
[7]
jest jim rovně jako svátek.
[8]
Tak se děje, v postní časy
[9]
povolují sobě v masi,
[10]
aniž tobo na se tají,
[11]
neb toho za hřích nemají,
[12]
pravíe, Ze co v ústa vVchází,
[13]
Zádny se tím nenakazi
[14]
v svědomí, ani v čemkoli.
[15]
Maje to každý na voli
[16]
jísti, co kdy může míti,
[17]
to že má svobodné býti.
[18]
Bůh se snad hněvati ráčí!
[19]
A protož nyní nestačí
[20]
vajec, mlíka, sýra, másla,
[21]
když prvnější víra zhasla.
[22]
Opustili svaté pauti
[23]
a hned se k nim nechti hnauti.
[24]
Prvét k nim rádi běželi,
[25]
velikau chuť k tomu měli
[26]
nyní tam zřídka kdo leze,
[27]
an tam sotvy uzří kněze,
[28]
leč něco té lehké chasy
[29]
v tyto nynější zlé časy.
[30]
(Vytržen list.)

[31]
Magora.

[32]
Já teď po hotově stojím,
[33]
s vámi se též jíti strojím,
[34]
abych vám posluhovala,
[35]
cestu vaši spravovala,

[36]
Rychtář.

[37]
Nuže tedy nám pomáhej
[38]
a do pekla všecky dávej,

Text view • Facsimile