EN | ES |

Facsimile Lines

1162


< Page >

[1]
JEDNÁNÍ II. 85

[2]
v poli v lese nezastaupf,
[3]
nezabije, neoblaupí.

[4]
Nebojíme se Zádného,

[5]
hledíme svobodné svého.

[6]
A tak sme vždycky bezpečni,
[7]
mnohým dobrým lidem vděčni.
[8]
Neb nemilujeme pýchy

[9]
a vedeme život tichý,

[10]
což svědčí náš oděv sprostný,
[11]
stůl také ne vždycky stkvostný.
[12]
Skrze to sme vzáeni Bohu.
[13]
Ještě i to říci mohu:

[14]
Ti, kteříž se Boha bojí,

[15]
lázně obědy nám strojí,
[16]
almužny rádi dávají,

[17]
za to odplaty čekají;

[18]
neb my se za modlíme,
[19]
když za almůžnu prosíme.

[20]
A tak náš stav jest svobodný,
[21]
pak nepříliš podobný,

[22]
nad krále, knížata, pány,
[23]
ovšem sedláky, měšťany.

[24]
Nebo král, kníže, také pán
[25]
rozličným pracem jest poddán,
[26]
v nichž jiným slaužiti musí,
[27]
v čemž nejedné bídy zkusí.

[28]
A i tak se nezachová.

[29]
neb často odporná slova

[30]
o nich mluviti slycháme.

[31]
v čemž my čistý pokoj máme.
[32]
Protož náš stav jest i slavný,
[33]
široký a starodávný.

[34]
A jest jistě div těch lidí,
[35]
kteříž nás tak nenávidí;

[36]
neb jsau toho nepoznali,

[37]
jak nás Svaté Písmo chválí
[38]
nade všecky jiné stavy.
[39]
Chceš-li o tom širší zprávy,
[40]
sám Kristus nás blahoslaví,


Text viewFacsimile