Facsimile Lines

1162

Page

[1]	RUTH.
[2]	Toť činívám já velmi rád.
[3]	Ty pak, má milá babičko,
[4]	poseď sobě teď maličko.
[5]	Tato můž dobře postáti,
[6]	poněvadž se míní vdáti.
[7]	(Abit Kornyfl, sméje se.)
[8]	Kanthara baba.
[9]	Co opravdu chceš se vdávat?
[10]	Boasa toho sobě brát?
[11]	Radila-t bych věru k tomu,
[12]	aby nesvolila tomu;
[13]	neb nevíš ty, co on umí,
[14]	Ten, jak zde byl, lép rozumí.
[15]	Poslechni ty rady jeho
[16]	teď dle oznámení mého,
[17]	a nebudeš pykat toho
[18]	nikdá času nižádného.
[19]	Vem ty sobě raděj roven*)
[20]	a bude-t milý každý den.
[21]	Jät jsem babka moc zkusila.
[22]	Komu jsem kdy co radila,
[23]	nepykali nikdá toho,
[24]	uposlechái svodu mého.
[25]	Budeś-li tau Svegrau tvau
[26]	spravovati se nevrlau,
[27]	sobě dobře neposlaužíš ;
[28]	mrzáka mít budeš, to zvíš!
[29]	Ruth (nechtéje vie poslauchat baby, takto jdaue dí:)
[30]	Dej mi pokoj a nech mne již,
[31]	ať jdu domů hnedky tím spíš.
[32]	Radéjit já se svau matkau
[33]	spravovat budu neZ babkau
[34]	tebau, mrzkau a nemilau,
[35]	certovau, na poly shnilau !
[36]	*) Roven — toho, kdo komu jest rovný věkem a pod.