Facsimile Lines

1162

Page

[1]	50
[2]	RUTH.
[3]	Protož i já pravím tobě,
[4]	neboj se nic v této době
[5]	žádného, lež tu svobodně,
[6]	až třebas do bílého dne.
[7]	Vit i všecko naše město
[8]	docela též i za jisto,
[9]	że's ctná a šlechetná žena,
[10]	bojící se Boha Pána.
[11]	Znám i já to pravé býti.
[12]	Nemohu-t se odepfiti,
[13]	bych neměl tvůj přítel býti;
[14]	co jen díš, chci-t učiniti.
[15]	Než vím i to, že jest bližší
[16]	ještě jeden přítel vyšší.
[17]	S tím já ráno hned promluvím
[18]	a na něm to všeckno přezvím.
[19]	Bude-li on k tobě chtíti
[20]	práv příbuznosti užiti,
[21]	necht jest při tom, já ho nechám;
[22]	a pakli nie, hned se v to dám,
[23]	bych tě právem příbuznosti
[24]	měl za manželku z milosti,
[25]	kterauž k tobě mám již dávno,
[26]	o čemž Bohu nejlép známo.
[27]	Zivt je Hospodin ten Bůh můj,
[28]	Zet míním býti manžel tvůj.
[29]	Spiž tu až do jitra směle,
[30]	bezpečně ba i vesele.
[31]	Na svitání pak, než by kdo
[32]	zvěděl, že's přišla na humno,
[33]	ivau loktušku sem mi podáš,
[34]	kterau se sama odíváš.
[35]	Naměřím-t šest měr ječmene
[36]	pro lásku, kterau máš ke mně.
[37]	Ruth.
[38]	Dobře, můj rozmilý pane,
[39]	ale zdá mi se, že svitá.
[40]	Jät se poberu do města