EN | ES |

Facsimile Lines

1162

< Page >
[1]
32

[2]
RUTH.

[3]
Onat jest, co já, též vdova.
[4]
Její nevěsta pak druhá
[5]
jménem Orfa nazvána

[6]
v oné krajině nechána,

[7]
kdež jsme tehána i své muže
[8]
pochovaly, jich pak duše

[9]
s Bohem naším se již těší

[10]
v té svaté nebeské říši.

[11]
Elsa.

[12]
Tuto já cosi nového
[13]
dosleychám i radostného.
[14]
Mám véliti, že ta paní
[15]
přišla zase k nám s Noemi?

[16]
Ruth.
[17]
Tak jest jistě, věřiž ty mi.

[18]
První žnec.

[19]
Chvála Bohu buď i z toho!
[20]
Z mužův pak není žádného
[21]
již nyní vice živého,
[22]
kteří byli z domu toho?

[23]
Ruth (s pláčem mluví).

[24]
Takt jest ovéem. My to obč
[25]
s matičkau mau často sobč
[26]
s pláčem připomínáme;
[27]
bez nichž malau radost máme.

[28]
Druhý žnec.
[29]
Mlč a neplač, vdovo milá,
[30]
my raději hleďme díla.
[31]
Důra.

[32]
Dobré paní pokoj dejte
[33]
více na ní se neptejte.

Text view • Facsimile