| [1] |
1850 Kniha provolací IV. z let 1453—1480:
|
|---|
| [2] |
2) Nad řádkou poznamenáno: fides facta.
|
|---|
| [3] |
3) Z protokolu o jednání dvorského soudu toho dne v DD. 22 na l. B XVI? (str. 72)
|
|---|
| [4] |
se poznává, že tu měl býti již v této při vynesen nález. Písař tu zapsal: In causa inter Alsso-
|
|---|
| [5] |
nem de Ssternberg, supremum camerarium regni Bohemie, impetrantem in Czelechowiczich,
|
|---|
| [6] |
cuius commissarius est Mathias Zagiecz, ex una, et Jacobum Sstuk de Pitkowicz, Hen-
|
|---|
| [7] |
ricum et Zdenkonem fratres, defendentes, quorum Gregorka Wietrowsky est commissarius,
|
|---|
| [8] |
parte ex altera, domini iudicio presidentes, auditis partibus utrisque cum eorum querelis et
|
|---|
| [9] |
responsionibus et testimonio litterarum, invenerunt pro iure. Ale záznam zůstal nedokončen a
|
|---|
| [10] |
jest přetržen, protože k nálezu nedošlo, a pod ním jest týmž inkoustem připsáno: Terminus ad
|
|---|
| [11] |
idem in crastino Jeronimi [1. října 1454].
|
|---|
| [12] |
4) V DD. 22 jest na l. D XV (str. 149) při hesle Czelechowicze pro Jacobo Sstuk
|
|---|
| [13] |
ad defensam zapsáno: Przech z Honiez, cliens, homo canus et senex, iuravit et dixit: ,By-
|
|---|
| [14] |
val sem s neboZcem otcem v Gelechovicích a v jednu chvili pfihodili sme sé, an Václav Stuk
|
|---|
| [15] |
z Prahy, jehožto ves Čelechovice byla, súdí ty lidi. A potom také sem byl při súdu, když
|
|---|
| [16] |
jeho synové sedali sú na súdě, jménem Johánek jednomu a druhému Ondráček. A toho sbo-
|
|---|
| [17] |
žie požívali bez překážky. Actum feria V post Francisci /7. října] anno etc. LVI. Za tím
|
|---|
| [18] |
svédectvim jest jiným inkoustem poznamenáno: Verte folium ad idem a na následující stránce
|
|---|
| [19] |
150 jest opět při hesle Czelechowicze pro Jacobo Sstuk zapsáno: Thuoma Hwiezdarz z Ku-
|
|---|
| [20] |
trowiez, cliens, iuravit etc. Když sem z své mladosti byl v službě u pana Herborta za krále
|
|---|
| [21] |
Václava živnosti čtyři léta, často jsme jezdili tudy na Čelechovice a tu jsme nocovali mnoho-
|
|---|
| [22] |
krát. To sem slýchal i od pana Herborta, že j' řiekal, že Štukové jsú toho dědici, a Štuk
|
|---|
| [23] |
prosieval jeho, když sme tu leželi, aby milostivě nakládal s jeho lidmi a ne tak jich stravu
|
|---|
| [24] |
hubil. Actum ut supra /t. j.: feria V ante Galli (— 14. října) anno etc. LVI].
|
|---|
| [25] |
3) Tím se odkazuje k DD. 21 a tam jest na wv. l. J XVIII (str. 77) pod heslem
|
|---|
| [26] |
Jacobus Sstuk ad defensam in Czelechowicz titulo Slanensi niZe položené pořízení. Nad nim
|
|---|
| [27] |
jest poznamenáno, že bylo zapsáno In quaterno a. d. MCCCCLX feria VI in die Benedicti
|
|---|
| [28] |
[21. bezna]: Ve jméno božie amen. Já Anna, vdova po nebožci Václavovi Štukovi z Pit-
|
|---|
| [29] |
kovic, znamenajíc a patřéc na tyto nepokoje a neřády, kteříž jsú vznikli a povstali v této
|
|---|
| [30] |
zemi z dopuštěnie pána Boha všemohúcieho, a desk zemských, jimiž sé jest řád a zpósob
|
|---|
| [31] |
této země zemanóm dál chudému i bohatému, požiti nemohůúc, jimiž bych mohla své sbožie,
|
|---|
| [32] |
mně ode pána Boha pójčené, zapsati, a jest-li že by mne pán Buoh neuchoval, nechtiec aby
|
|---|
| [33] |
po mé smrti o mé sbožíčko mezi syny a přátely které róznice a nechuti pocházely, jsúc
|
|---|
| [34] |
zdráva na těle, zdravého požívajíc rozomu, s dobrú pamětí a s dobrým rozmyslem a s svých
|
|---|
| [35] |
přátel raddú vyznávám tiemto listem obecně a ohlasně přede všemi, ktož jej uzřie a nebo
|
|---|
| [36] |
čtúc slyšeti budú, že činím a spósobuji a zjednávám mocí listu tohoto své najpevnějšie a po-
|
|---|
| [37] |
slednie rozkázánie. Najprv že dědiny své ve Mstěticích XVIII kop gr. platu ročnieho s dvory
|
|---|
| [38] |
kmecími pustými i osedlými, s dědinami, lukami, s kury, vajci i se vší zvolí a plným pan-
|
|---|
| [39] |
stvím, což k tomu příslušie, tak jakož sem byla ty jisté dědiny a plat poručila synöm svým
|
|---|
| [40] |
v opravu, a jakož jsú mi byli synové moji těch dědin a platu u včně postúpili, a já od nich
|
|---|
| [41] |
ty jisté dědiny a plat v svém věně dobrovolně přijala sem, dávám a odkazuji i skutečně
|
|---|
| [42] |
postupuji po své smrti, dřéve nic, Johánkovi Štukovi synu svému z Pitkovic a jeho budúcím
|
|---|
| [43] |
a Prokopovi z Kamenice a jeho dědicóm, synu někdy Ondiejovu Stukovi, vnuku svému,
|
|---|
| [44] |
k jmění, držení, požívání, prodání, zapsání a k učinění z nich, což by se jim líbilo, jako
|
|---|
