1850 Kniha provolací IV. z let 1453—1480:
2) Nad řádkou poznamenáno: fides facta.
3) Z protokolu o jednání dvorského soudu toho dne v DD. 22 na l. B XVI? (str. 72)
se poznává, že tu měl býti již v této při vynesen nález. Písař tu zapsal: In causa inter Alsso-
nem de Ssternberg, supremum camerarium regni Bohemie, impetrantem in Czelechowiczich,
cuius commissarius est Mathias Zagiecz, ex una, et Jacobum Sstuk de Pitkowicz, Hen-
ricum et Zdenkonem fratres, defendentes, quorum Gregorka Wietrowsky est commissarius,
parte ex altera, domini iudicio presidentes, auditis partibus utrisque cum eorum querelis et
responsionibus et testimonio litterarum, invenerunt pro iure. Ale záznam zůstal nedokončen a
jest přetržen, protože k nálezu nedošlo, a pod ním jest týmž inkoustem připsáno: Terminus ad
idem in crastino Jeronimi [1. října 1454].
4) V DD. 22 jest na l. D XV (str. 149) při hesle Czelechowicze pro Jacobo Sstuk
ad defensam zapsáno: Przech z Honiez, cliens, homo canus et senex, iuravit et dixit: ,By-
val sem s neboZcem otcem v Gelechovicích a v jednu chvili pfihodili sme sé, an Václav Stuk
z Prahy, jehožto ves Čelechovice byla, súdí ty lidi. A potom také sem byl při súdu, když
jeho synové sedali sú na súdě, jménem Johánek jednomu a druhému Ondráček. A toho sbo-
žie požívali bez překážky. Actum feria V post Francisci /7. října] anno etc. LVI. Za tím
svédectvim jest jiným inkoustem poznamenáno: Verte folium ad idem a na následující stránce
150 jest opět při hesle Czelechowicze pro Jacobo Sstuk zapsáno: Thuoma Hwiezdarz z Ku-
trowiez, cliens, iuravit etc. Když sem z své mladosti byl v službě u pana Herborta za krále
Václava živnosti čtyři léta, často jsme jezdili tudy na Čelechovice a tu jsme nocovali mnoho-
krát. To sem slýchal i od pana Herborta, že j' řiekal, že Štukové jsú toho dědici, a Štuk
prosieval jeho, když sme tu leželi, aby milostivě nakládal s jeho lidmi a ne tak jich stravu
hubil. Actum ut supra /t. j.: feria V ante Galli (— 14. října) anno etc. LVI].
3) Tím se odkazuje k DD. 21 a tam jest na wv. l. J XVIII (str. 77) pod heslem
Jacobus Sstuk ad defensam in Czelechowicz titulo Slanensi niZe položené pořízení. Nad nim
jest poznamenáno, že bylo zapsáno In quaterno a. d. MCCCCLX feria VI in die Benedicti
[21. bezna]: Ve jméno božie amen. Já Anna, vdova po nebožci Václavovi Štukovi z Pit-
kovic, znamenajíc a patřéc na tyto nepokoje a neřády, kteříž jsú vznikli a povstali v této
zemi z dopuštěnie pána Boha všemohúcieho, a desk zemských, jimiž sé jest řád a zpósob
této země zemanóm dál chudému i bohatému, požiti nemohůúc, jimiž bych mohla své sbožie,
mně ode pána Boha pójčené, zapsati, a jest-li že by mne pán Buoh neuchoval, nechtiec aby
po mé smrti o mé sbožíčko mezi syny a přátely které róznice a nechuti pocházely, jsúc
zdráva na těle, zdravého požívajíc rozomu, s dobrú pamětí a s dobrým rozmyslem a s svých
přátel raddú vyznávám tiemto listem obecně a ohlasně přede všemi, ktož jej uzřie a nebo
čtúc slyšeti budú, že činím a spósobuji a zjednávám mocí listu tohoto své najpevnějšie a po-
slednie rozkázánie. Najprv že dědiny své ve Mstěticích XVIII kop gr. platu ročnieho s dvory
kmecími pustými i osedlými, s dědinami, lukami, s kury, vajci i se vší zvolí a plným pan-
stvím, což k tomu příslušie, tak jakož sem byla ty jisté dědiny a plat poručila synöm svým
v opravu, a jakož jsú mi byli synové moji těch dědin a platu u včně postúpili, a já od nich
ty jisté dědiny a plat v svém věně dobrovolně přijala sem, dávám a odkazuji i skutečně
postupuji po své smrti, dřéve nic, Johánkovi Štukovi synu svému z Pitkovic a jeho budúcím
a Prokopovi z Kamenice a jeho dědicóm, synu někdy Ondiejovu Stukovi, vnuku svému,
k jmění, držení, požívání, prodání, zapsání a k učinění z nich, což by se jim líbilo, jako
