EN | ES |

Facsimile Lines

1157


< Page >

[1]
1768 Kniha provolací IV. z let 1453—1480:

[2]
feria III post Bonifacii [8. lervna] anno etc. LVI. Nad záznamem jest toutéž rukou pozna-
[3]
menáno: Juraverunt.

[4]
4) V DD. 22 jest na l. D X (str. 139) při hesle Kbel, Johanka ad defensam zazna-
[5]
menáno: Czenko de Klinsstein sub iuramento suo, guod habet, protestatus est dicens:
[6]
Když byli přede mnú paní Johanka ze Kbela, dávajíc vinu Dobraňovi, že by nechtěl
[7]
pečeti k listu doložiti, kterúžto pečet że by slíbil byl k tomu listu přiložiti za Ctibora,
[8]
muže jejieho, a že jest ona jemu toho již tak věřila, tu sem jemu řekl: Co tomu dieś?*
[9]
A on mi řekl: A znám, Ze že sem řekl přiložiti, ale již jest jistec umřel. Než kážeš-li
[10]
mi ty z svého úřadu, tehdy přiložím. A sem jemu k tomu řekl: Tohoť tobě ne-
[11]
velim, jáť neviem, kterak si ty řekl aneb slíbil, ty to věz: než byť to věc byla a
[12]
komu co řekl učiniti, tak bych učinil, aby vskutku stalo, což bych komu řekl aneb slíbil.
[13]
Actum feria III post Bonifacii [8. června] anno etc. LVI.

[14]
5) List ten jest zapsán v DD. 21 na l. J VIII (str. 57) v tato slova: Ctibor ze
[15]
Kbela, první jistec i dlužník dluhu podepsaného, oznamuji tiemto listem všem vuobec i kaž-
[16]
dému zvláště, ktož jej čísti nebo čtúce slyšeti budú, že jsem dlužen a vinovat řádného dluhu
[17]
a spravedlivého tři sta kop gr. dobrých střiebrných rázu pražského a čísla českého věna jejie
[18]
spravedlivého slovutné paní Johance z Nelechova, manželce své, a jménem jejie slovutným
[19]
panošem Mikulášovi Pšorna z Bečvář menších, Janovi Tisky z Dobré i tomu, ktož tento list
[20]
s jejie pfiznanû voli mieti bude. Na kterýchžto penězích již jmenovaných jestliže bych
[21]
nadepsaný Ctibor neb moji potomní na svém sboží třidcet kop platu svobodného úroka roč-
[22]
nieho každého léta věna paní Johance nadepsané neokázali a nevysvobodili, tehdy těch ji-
[23]
stých tři sta kop gr. svrchu psaných svým, dědicóv i budúcích svých jménem na svém dvoru
[24]
a popluží svobodném ve Kbele na podsedcích, na dědinách svobodných orných i neorných
[25]
osatých i neosatých, na všech lukách i vrbinách, na všie zvuoli i na všem příslušenství, ješto
[26]
k tomu dvoru svrchu psanému příslušie, buď to movité i nemovité, sobě tu nic, svým dědi-
[27]
cóm ani svým budúcím nepozuostavuje, kterýmžkoli jménem mohlo by býti jmenováno, v -
[28]
stavě věnné milostivé sstúpiti slibuji nadepsané paní Johance i těm, jenž vedle nie v tomto
[29]
zápisu jsú jmenováni, tohoto listu mocí sstupuji, čině je mocny, aby ty jisté dědiny a to
[30]
sbožie mohli spravedlivě držeti, požívati, zastaviti, směniti, dáti, zapsati, poručiti i s ním
[31]
učiniti jakožto s svým vlastním sbožím pod úmluvami takovými: Jestliže Pán všemohoucí
[32]
na mne smrt dopustí dřéve nadepsané manželky, tehdy ktož by právo chtěli mieti k tomu
[33]
mému sboží, buďte bratřie nebo-li moji jiní přietelé, odtavad ji hnúti nemají, kdež jest se
[34]
mnû chlebila, ani ji prekdZeti, led by jie bylo odbyto za věno jejie buďto platem svobodným,
[35]
jakož napřed jest položeno, neb penězi hotovými svrchupsanými úplně a docela bez zmatkóv
[36]
i také nesnázek. A my Aleš Kráva z Jedlčan, Ondřej Ruožek z Chotíše, Vacek z Hranic a
[37]
Dobraň z Lošan seděním na Švabinově, rukojmie za nadepsaného Ctibora, s ním i vedle
[38]
něho, naší dobrú vierú křesťanskú, rukú ovšem pospolní, všichni beze lsti slibujem nerozdielné
[39]
na prvé, na druhé a konečně na třetie suché dni věno nadepsané ve dsky zemské vložiti,
[40]
zapsati, zpraviti a očistiti tak, jakož země tato Česká za právo i mieti bude, by dsky
[41]
zemské v svú moc přišly. Pak-li by dsky zemské otevřieny nebyly a v svój řád uvedeny
[42]
nebyly, ale kterýž by řád jiný miesto desk v zemi této byl usazen, jehož by páni, rytieři,
[43]
panoše a zemané neb jiní svobodní lidé obecně požívali věna manželkám svým zapisujíce,
[44]
tiem řádem věno předřečené máme a slibujem ujistiti, utvrditi a osvoboditi pani Johance


Text viewFacsimile