| [1] |
|
|---|
| [2] |
peníze. Veliká což i učinila, i shořely tři dvory; a oni
|
|---|
| [3] |
javše dítě i zahrabali;*) a ten padúch starý vedle toho
|
|---|
| [4] |
Peterky a nechtěl se znáti a potom z vězení z Domašina
|
|---|
| [5] |
utekl a tepruv poznán že jest byl v něm kmet, již sa
|
|---|
| [6] |
|
|---|
| [7] |
Tak ten pan Trčka ledacos dopauštěl a dovozovał
|
|---|
| [8] |
k těžkosti lidu mnohokrát bez viny, Zděnek.
|
|---|
| [9] |
Také při tom bytu přišla Divišova dcera z Kauřimě,
|
|---|
| [10] |
jakoby za mateří šla na pauť na Blaník k svaté Maří
|
|---|
| [11] |
Majdaleně; i pravila, že jest nemocná. A byla tu u nás
|
|---|
| [12] |
na faře na dvě neděli a svůj čas uzdřevše ukradla ku-
|
|---|
| [13] |
chařce pět kop miš. a vylízala hrnec medu za kopu; a
|
|---|
| [14] |
jiné věci pokradši ušla pryč škody za šest kop učinivši.
|
|---|
| [15] |
Pánu Votickému žita a ječmene z Vlašimě tak, jakž
|
|---|
| [16] |
mně umluvil, poslal sem sedmdesat žberů; nedal mi nic
|
|---|
| [17] |
|
|---|
| [18] |
S kuochafkü Duru, Votického kmetičnů svěřuje poslal
|
|---|
| [19] |
sem na statku, na penězích, na svrchcích za sedmdesát
|
|---|
| [20] |
kop; ještěť nic z nich nemám a nevím, budu-li míti [umřel
|
|---|
| [21] |
léta 1554. před postem a nedal nic Votický) a půčeno
|
|---|
| [22] |
mu bylo čtyřicet kop; také ani těch nedal.
|
|---|
| [23] |
1) Vyravuje o tom na jiném mistć takto. Transfigurationis bylo
|
|---|
| [24] |
potom tu neděli feria sexta a po tém dni (dne 26. února 1540)
|
|---|
| [25] |
muži nemilostivě kázali zahrabati děvečku neveliků let nema-
|
|---|
| [26] |
jíce, ješto byla návodem, jakoř se k tomu znala, navedena,
|
|---|
| [27] |
aby zapálila v Velíši stranúů Vlašimě, a shořely tři chalupy.
|
|---|
| [28] |
Prosili za ni mnozi, ale tyranstvi lidi těch, Mikuláše Chobot-
|
|---|
| [29] |
ského, Jana Záhora krajčíře, ježto nekřtil dětí ani pochovával
|
|---|
| [30] |
na krchově, zbraňovalo, jiní tomu a dvěma měšťanům tábor-
|
|---|
| [31] |
ským, ješto nejsú dobrého jména. Pro to tyranství hodně z nich
|
|---|
| [32] |
zatvrdil srdce ukrutníku, ješto řekla mnohokrát i již v hrobě:
|
|---|
| [33] |
„Milí páni, pro milosrdenstvie boží zbavte mě této smrti!“ Pláč
|
|---|
| [34] |
byl veliký a těch tyranů ukrutenství větší; neb ani pravda ji
|
|---|
| [35] |
od smrti neosvobodila. Měsíce nového a na první čtvrti záhří
|
|---|
| [36] |
sešli se Táborský (sic) na robátko, kteréž dobře se dáli u lidí
|
|---|
| [37] |
skáčíce jako na Krista židi s pohany. O bože polituj a jako
|
|---|
| [38] |
řekl učin ... (několik slov nečitelných). A ten lotr starý,
|
|---|
| [39] |
kterýž tu děvečku najal, ješto mu to vůči mluvila, býval rych-
|
|---|
| [40] |
tářem Táborských. Tudíž ho šonovali Táborští a potom ukradl
|
|---|
| [41] |
krávu pro Berku v DomaXiné vsazen a odtud časem utek; a
|
|---|
| [42] |
Táborští (1547) pokutu nesli z božieho dopuštění. Ale buoh
|
|---|
| [43] |
dobrotivý nevzal bez pomsty dietěte toho; neb ne po mnohých
|
|---|
| [44] |
letech služebník boží král Ferdinandus pobral jim Domašín a
|
|---|
| [45] |
jiná zboží pozemská, děla i zbroj jinů bojovů; k tomu šacuňk
|
|---|
| [46] |
nékoliko tisíc dáti králi svému museli, A tu sniżeni su nemi-
|
|---|
| [47] |
lustivé Täboriti a padli (1547.) Cod. 4277. £ 71b—72b.
|
|---|
