EN | ES |

Facsimile Lines

1137

< Page >
[1]
265

[2]
270

[3]
275

[4]
280

[5]
Ta novina ji mûtiese.

[6]
Sedši vece k sobě sama:
[7]
Však mi ta všč múdrost známa,
[8]
již najvyšší mistři znají,

[9]
a tak mě za krásnú mají
[10]
všickni lidé pii svéj Ziedé,

[11]
že ve všem ženském pořčdě
[12]
nechtie, by kde taká byla.

[13]
A k tomu sem bez omyla
[14]
tak vysoce urozcna

[15]
1 tak v zbozí rozplozena,
[16]
jakž toho nevědě čísla.

[17]
Nad to však mám mnoho smysla
[18]
u müdrosti i v učení:

[19]
Proč bych já v tom poručení
[20]
byla, mohüc sé otjieti ?
[21]
Nechci svéj mateři přicti
[22]
déle téj práce bez studu.
[23]
Ciesaťovú já nebudu!

[24]
I zle bych smysla zajala,
[25]
bych toho za chot pojala,
[26]
jehož jsem nikdy z dospěla
[27]
ani znala ni viděla,

[28]
kak jest vzrostlý na životě,
[29]
hrbovat-li či v lepotě,

[30]
hrady-li jmá či zlé domy,

[31]
30

Text view • Facsimile