1137

265

270

275

280

Ta novina ji mûtiese.

Sedši vece k sobě sama: Však mi ta všč múdrost známa, již najvyšší mistři znají,

a tak mě za krásnú mají všickni lidé pii svéj Ziedé,

že ve všem ženském pořčdě nechtie, by kde taká byla.

A k tomu sem bez omyla tak vysoce urozcna

1 tak v zbozí rozplozena, jakž toho nevědě čísla.

Nad to však mám mnoho smysla u müdrosti i v učení:

Proč bych já v tom poručení byla, mohüc sé otjieti ? Nechci svéj mateři přicti déle téj práce bez studu. Ciesaťovú já nebudu!

I zle bych smysla zajala, bych toho za chot pojala, jehož jsem nikdy z dospěla ani znala ni viděla,

kak jest vzrostlý na životě, hrbovat-li či v lepotě,

hrady-li jmá či zlé domy,

30