EN | ES |

Facsimile Lines

1137

< Page >
[1]
3220

[2]
3225

[3]
3230

[4]
3235

[5]
3240

[6]
komuž z malitkéj malosti
[7]
dostane sě věc veliká.
[8]
Nerovná miera všeliká.

[9]
Kto by müdry byl to hadč,
[10]
komuž po slunečném západě
[11]
vzejde v svéj drahéj blesknosti
[12]
slunce nebeskéj světlosti,

[13]
i dá sč mu věčně žíti ?

[14]
Nenie žalostné tam jíti,

[15]
kdež za smrt věčný život vrátie,
[16]
smutek v uodtuchu obrátie
[17]
a túžebnost v utěšenie,

[18]
tu, kdež nedostatkuov nenie,
[19]
miesto pláče hlasy hladie

[20]
a za tuto žalost dadie

[21]
plnú radost, vččné bydlo.
[22]
Ale když tobč ostydlo

[23]
vše dobré, a již nemohu

[24]
tebe obrátiti k Bohu

[25]
ni co k tvéj vuoli féci,

[26]
dále tiem nechci odvléci.
[27]
Nicť tvých rokuov nehledaji
[28]
ani odvlaky žádaji,

[29]
včdč, žes sč v zlobi zmyslil.
[30]
Konaj tak, jakožs zamyslil,

[31]
jmáš mč ke všemu hotovu!

[32]
147

Text view • Facsimile