[1] |
žení rýmu, a některé opisy výrazů slovesných, jako nosi-
|
---|
[2] |
tt bolest v. 1512, Zalost 2740, Zádost 2482, vznositi pros-
|
---|
[3] |
bu 768, oči 3342, uciniti dokonánie 1018, 2085, skonánie
|
---|
[4] |
34096, dáti vítanie, dčkovanie 1486-8, vydati muku 2400,
|
---|
[5] |
Боге 2661, tvofiti bitie 2320; srovnej také neby nucec: ne-
|
---|
[6] |
nutil 3315. Takovymi perifrasemi vysvétluje se velké
|
---|
[7] |
množství abstrakt (na -ost, -stvie, -stvo a podstatná jmé-
|
---|
[8] |
na slovesná na -tie, -nie), jež nacházíme v básni. Nako-
|
---|
[9] |
nec jest třeba zmíniti se ještě o hojném užívání adjektiv,
|
---|
[10] |
z nichž některá se často vracejí a jež slouží především
|
---|
[11] |
zvýšení citového účinku a ozdobnosti, nikoli však kon-
|
---|
[12] |
kretnosti a názornosti výrazové. Všemi těmito znaky při-
|
---|
[13] |
bližuje se legenda slohové úrovnistředověkých latinských
|
---|
[14] |
poetických skladeb (leckdy se ostatně zdá, jako by se au-
|
---|
[15] |
tor přímo spravoval normami latinských poetik); před-
|
---|
[16] |
stavuje tedy významný výboj českého básnického jazy-
|
---|
[17] |
ka, jehož spisovná tradice se stářím ani rozsahem ovšem
|
---|
[18] |
nemůže s latinskou srovnávati. S uvedenými vlastnostmi
|
---|
[19] |
autorova slohu, jež vedou namnoze k zeslabení vlastní-
|
---|
[20] |
ho významu jednotlivých slov, dosti zajímavě kontiastu-
|
---|
[21] |
jí některé případy, v nichž pozorujeme, jak autor počítá
|
---|
[22] |
s plným účinkem významového obsahu slova. Přecháze-
|
---|
[23] |
je po popise nádherné prostory, v níž Kateřina po druhé
|
---|
[24] |
uzřela Krista, k líčení dalšího děje, užívá básník obratu
|
---|
[25] |
(v. 1000-1): „Ten bleskt i ta radost jsüce / Kateřinu tak
|
---|
[26] |
utěši““; nikde před tím však o záři, vyplňující popsaný
|
---|
[27] |
prostor, výslovně nemluvil, musíme tedy předpokládati,
|
---|
[28] |
že ji jest tfeba dedukovati slovesa skvéti se, užitého dva-
|
---|
[29] |
krát v předcházejícím líčení (v. 976, 987) a z epitheta
|
---|
[30] |
světlý, označujícího trůn Kristův (v. 995).
|
---|
[31] |
Také stavba verše a rým legendy vyznačuje se podob-
|
---|
[32] |
nou pečlivostí jako její sloh. Verš má pravidelně osm sla-
|
---|
[33] |
bik (tento počet je v opise místy porušen), rým je pravi-
|
---|
[34] |
16
|
---|