EN | ES |

Facsimile Lines

1137

< Page >
[1]
2215

[2]
2220

[3]
2225

[4]
2230

[5]
2235

[6]
Svázavše jim ruce, nohy,
[7]
všechny v uoheň umetachu,

[8]
v němž oni beze všeho strachu
[9]
přijechu to umučenie

[10]
skrze dievčie ponúcenie;

[11]
pro něž umučenie zvání
[12]
bychu, jsúc koronováni,

[13]
do věčnéj radosti s Bohem.
[14]
Tu sé pri l'udu přemnohém
[15]
na nich pokaza div krasny,

[16]
eZ těch každý mistr véhlasny
[17]
krásné jako spé leZiese,

[18]
že na nich na všech nebiese
[19]
ani rücho ani vlasy

[20]
neopolelo v ty časy.

[21]
To jest věrná pravda celá.
[22]
Pak cně křestěné jich těla

[23]
v noci vzemše pohrabachu,
[24]
pro něž všickni chválu vzdachu
[25]
Jezu Kristu laskavému,

[26]
vždy ovšem Bohu mocnému.

[27]
A když sč to všecko skona,
[28]
ciesař Maxencius vstona,
[29]
vezřev na tu pannu pilně,

[30]
hnévaje sé z toho silné,

[31]
107

Text view • Facsimile