EN | ES |

Facsimile Lines

1137

< Page >
[1]
2115

[2]
2120

[3]
2125

[4]
2130

[5]
2135

[6]
Protož ostanúce všaké
[7]
obludy, držte sč cnosti,
[8]
abyste vrchniej múdrosti
[9]
tak nebyli otlúčeni,

[10]
ale k Bohu přilúčeni.

[11]
Když dievka ty všecky fčči
[12]
domluvi, jak sama chtieci,

[13]
a jiného mnoho čísla,

[14]
k němuž nemám tolik smysla,
[15]
bych mohl to vše vypraviti,
[16]
tehdy mistři sč navici
[17]
počechu, tuž mysléc v strachu.
[18]
V&ichni zahanbeni stáchu

[19]
i omámeni tak hlüpé,

[20]
ež jich každý jako v slúpč

[21]
oči postaviv hledieše.

[22]
V tomž tak žádný nevčdieše
[23]
ani umčjieše z nova

[24]
tomu najmenšieho slova
[25]
otpovčdčti ni řéci,

[26]
než téch všech sč poče vléci

[27]
jazyk v sé a k zemi nice.

[28]
Tehdy tiesař na ně vzkřiče

[29]
hněvným hlasem, jim na vzdoru

[30]
103

Text view • Facsimile