EN | ES |

Facsimile Lines

1137


< Page >

[1]
1255

[2]
1260

[3]
1265

[4]
1270

[5]
1275

[6]
Maxencius vece hněvně:
[7]
Kaky buoh? I jide ot nie
[8]
1 sta, aZ sluZba proknie

[9]
skona, jak on kázal bieše.

[10]
A když z chrámu jíti chtieše,
[11]
tehdy přistúpi k téjto panně
[12]
ivece k niej: Věru hanně
[13]
bieże přišla, panno krásná!
[14]
Kateřina ta věhlasná

[15]
vece: sem nehaněla,

[16]
ale tobě sem bránila

[17]
tvého bludu i tvéj zlosti.
[18]
Tiesaf vece: Z tvé] milosti
[19]
miň tu řeč pro vši příhodu

[20]
a pověz, kteréhos rodu ?

[21]
Kto byl tvój otec v svéj chvále ?
[22]
Ona vece: Znal-lis krále
[23]
Kosta v cyprskéj zemi v době,
[24]
tenť dceru vzchoval sobě;
[25]
z Alexandřie jest heslo.
[26]
Tiesaf vece: Już proneslo

[27]
jest tvé učenie divné

[28]
i tvá drahá krása zjevně,

[29]
jakž tobé nic nevrovná;

[30]
však ti biese byti osovná

[31]
69


Text viewFacsimile