EN | ES |

Facsimile Lines

1137


< Page >

[1]
850

[2]
855

[3]
860

[4]
865

[5]
870

[6]
to všecko na mně obdrží.
[7]
Kromć poviemt v téj hodině,
[8]
žeť ju vědě v jednéj vině;

[9]
tét jiej nelzé jinak zbýti,
[10]
nezt ji musí vodü smyti.

[11]
Tu řeč když juž ovšem cele
[12]
domluvi, ihned dospěle
[13]
pustiv jako křídle z sebe

[14]
i vletě nahoru v nebe,

[15]
pojem matku svú bez Puti.

[16]
Inhed z toho sna prociti
[17]
Kateřina z smyslnéj váhy.
[18]
Vstavii vzhuoru z tej podlaby,
[19]
na nież spala, pamét jmajíc,
[20]
to vše snažně vzpomínajíc,

[21]
co viděla i slyšala

[22]
v téj otrapi, z niež doždala
[23]
bieše teskna v sobě přemnoho
[24]
s hroznú svú žádostí toho,

[25]
by den přiblížil v skuořč.
[26]
A jakż brzo vznidi zofć,

[27]
tak vše rúcho na vzemsi,
[28]
panny, sve slühy, pojemsi,
[29]
Jide k tomu puüstenniku,

[30]
k slechetnému uéenniku,

[31]
53


Text viewFacsimile