EN | ES |

Facsimile Lines

1127


< Page >

[1]
z roku 1603, 31. biezna—23. dubna. 211

[2]
metuam, qui discriminis nonnihil ipsius causa subierit? Et quidni subierit? | Quod
[3]
sj enim illi, qui solo naturae lumine praediti, gloriae autem Dei expertes tanto vir-
[4]
tutis, iustitiae. -veritatis amore flagrarunt, imo, ut altius ascendam, tanto evanidae
[5]
gloriae et laudis inanis studio ferebantur, ut huius adipiscendae, illius tuendae causa
[6]
vitam ipsam flocci penderent? Quid nos faciemus, quos in filiorum suorum numerun
[7]
cooptavit Deus, cum de illius gloria, nostrae salutis fundamento agitur? Quamvis
[8]
autem et sentiun rite et iure statuam tum nos tum ca, quae in potestate nostra
[9]
sunt, honori divino ita consecranda esse, ut prae illo nihil maius, nihil potius, nihil
[10]
sanctius habeamus. famen, quiam raro ad eas angustias deducimur, in aperto est.

[11]
De me multa possem, sed ne nondum victor paeana eecinisse videar, conti-
[12]
nebo me. Quis tamen non videt, quo tandem triennales furiae exierint? In te sub-
[13]
sistam, tu ipse tibi exemplo sis. Ubi subsederunt minae istae nuperae, ubi Berkica
[14]
ila inquisitio, ubi totus ille actus tragicus, quo iamiam perimendus, imo perdendus
[15]
videharis? Una verborum et manuum frigida ct, ut certo mihi persuadeo, ad caute-
[16]
lun sinulata stipulatio omnem sedavit tempestatem. Haec dum considero, et poten-
[17]
tiam. Dei nostri in alto habitantis admiror, et cum illo totam istam cohortem, quae
[18]
contra stimulos calcitrat et se frustra divinis vinculis eximere, nodos divinos discer-
[19]
pere conatur, rideo. Et-te quidem eodem modo affectum puto. Quapropter animum
[20]
tibi addere verbis quid opus? llle, qui animum nobis dedit, quo animi nostri vege-
[21]
tantur. et vivunt, confirmet tuum et roboret tum ad sui nominis gloriam, tum ad
[22]
ecclesiae et tuam, quantum quidem salutis tuae interfuerit, ampliorem dignitatem.
[23]
De me certus esto, me memorem officiorum, quae in summis adversitatibus meis in
[24]
me contulisti; nunquam tibi, etiam extremis, quas Deus benigne avertat, rebus tuis
[25]
propitio numine divino defuturum, sed grato animo gratam relaturum gratiam. Vale,
[26]
nobilissime vir, compater carissime. Pridie Kal Apr. 1603. Tibi ex animo ad-
[27]
dictissimus.

[28]
Kone. v knih. Bludov. VI—3881. fol. 62b. č. 6.

[29]
593. Augustovi knížeti z Anbaltu: oznamuje, že dne 14. nebo 15. dubna dostaví se do
[30]
Olomouce ke schůzi s ním. V Brně 9. dubna 1603. Opis něm. Žer. v knih. Blud. V[ 3881
[31]
f. 63 č. 7.

[32]
594. Augustovi knížeti z Anhaltu: vyslovuje své politování, že se nesejdou v Olomouci.
[33]
V Brně 15. dubna 1603. Opis ném. Zer. v knih. Blud. VI—3881 f. 63 & 8.

[34]
595. Jeronymovi Donacinovi píSe o jednání sněmovním ; za týden Ze pojede do Prahy oc.
[35]
V Brně 18. dubna 1603. Konc. vlaSsky v knih. Blud. 3881 f. 63 č. 9.

[36]
596. Fridrichu Pieriovi: těší se z toho, že se navrátil se žákem svým Janem Fridri-
[37]
chem z Žerotína do Strážnice. Jakmile z Prahy se vrátí, navštíví je. Bude-li si bratr jeho
[38]
přáti, zatím mladíka pošle k nómu do Ślovie. B. m. 23: dubna 1603. Konc. lat. v knih.
[39]
Blud. VI—3881 f. 63b č. 10.

[40]
97*


Text viewFacsimile