| [1] |
|
|---|
| [2] |
DOPISY KARLA ZE ŽEROTÍNA.
|
|---|
| [3] |
Vydává František Dvorský.
|
|---|
| [4] |
Úvod vydavatelův k listům z let 1591 a 1592.
|
|---|
| [5] |
Po zavraždění francouzského krále Jindřicha III. (2. srpna 1589) uznán byl jeho
|
|---|
| [6] |
vzdálený příbuzný z Bourbonského rodu Jindřich IV. jako legitimní dědic královského trůnu;
|
|---|
| [7] |
panoval však z počátku jen tehdy a tam, kde mohl královskému jménu přidati sílu, moc svým
|
|---|
| [8] |
vojskem. Bylať Paříž a většina velkých měst i obyvatelstva katolická, proti nimž Jindřich IV.
|
|---|
| [9] |
jako náčelník Hugenotů bojoval. Zápas mezi katolíky a protestanty francouzskými budil po
|
|---|
| [10] |
hrozném vraždění Hugenotů v noci Bartolomějské (1572) všeobecný zájem států Evropských-
|
|---|
| [11] |
Za katolíky, ligisty francouzskými stál Řím, Španělsko, některé kraje německé; země vždy
|
|---|
| [12] |
katolické dynastic Habsburské klonily se více soucitně na stranu protestantů, poněvadž samy
|
|---|
| [13] |
v staróm byly sporu s Rimem a domnívali se, že meč krále Bourbonského a royalistů fran-
|
|---|
| [14] |
couzských bojuje také za jich věc. Zvláště v Čechách a „sektářským jedem nakažené
|
|---|
| [15] |
Moravó* byli mnozí, kteříž měly styky s králem Jindřichem 1V., jehož tajní jednatelé najímali
|
|---|
| [16] |
v říši Německé vojsko a sháněli peněžité půjčky. Bratří čeští na Moravě byli horlivými ve
|
|---|
| [17] |
věci té pomocníky. Osvicenym a bohatym jich stoupencem byl Karel z Žerotína, jenž rozhodl
|
|---|
| [18] |
se, že půjčkou 40.000 tolarů přispěje francouzským průkopníkům na rozkvět reformované církve.
|
|---|
| [19] |
Nadšený Žerotín domníval se, že prospěje víře i vlasti své, když nejen penězi, ale i krví svou
|
|---|
| [20] |
nápomocen bude proti římsko-španělským záměrům. Velebil prvního krále z Bourbonského rodu,
|
|---|
| [21] |
s nímž si dopisoval, jako zastance vznešené myšlénky, obdivoval se jemu jako hrdinovi, vítězi
|
|---|
| [22] |
a rozmilému clovéku. Chystal se podtaji na válečnou výpravu, aby sympathie pro ,nejkie-
|
|---|
| [23] |
stanštějšího krále“ osvědčil mečem a aby na čas věnoval a také naučil se válečnému umění.
|
|---|
| [24] |
Dne 11. září 1590 rozloučiv se se svou chotí Barb. Krajířovou, se svou dceruškou
|
|---|
| [25] |
Bohunkou a jinými blízkými příbuznými, vyjel na dlouhou cestu do boje. Daleko však nedojel.
|
|---|
| [26] |
Na konci měsíce září navracel se již zase domů, poněvadž manželka jeho, paní Barbora,
|
|---|
| [27] |
těžce se rozstonala. Po dlouhé nemoci zemřela dne 21. června 1591. Aby ztrátu, neštěstí
|
|---|
| [28] |
rodinné, spíše zapomněl, připravoval se opčt na cestu do Francie. Po úmrtí vroucně milované
|
|---|
| [29] |
manželky nebylo příčiny, kteráž by ho doma pozdržeti musela. Malou dcerušku Bohunku,
|
|---|
| [30] |
kteráž hned v prvním roce věku svého osiřela, poručil starostlivé péči ovdovělé paní Vanecké,
|
|---|
| [31] |
jejíž někdejší manžel pan Bartoloměj Vanecký z Jemnitky byl poručníkem Karlovým; a po
|
|---|
| [32] |
Archiv Český XXVII. 1
|
|---|
