EN | ES |

Facsimile Lines

1127


< Page >

[1]
A. XXXIII.

[2]
DOPISY KARLA ZE ŽEROTÍNA.

[3]
Vydává František Dvorský.

[4]
Úvod vydavatelův k listům z let 1591 a 1592.

[5]
Po zavraždění francouzského krále Jindřicha III. (2. srpna 1589) uznán byl jeho
[6]
vzdálený příbuzný z Bourbonského rodu Jindřich IV. jako legitimní dědic královského trůnu;
[7]
panoval však z počátku jen tehdy a tam, kde mohl královskému jménu přidati sílu, moc svým
[8]
vojskem. Bylať Paříž a většina velkých měst i obyvatelstva katolická, proti nimž Jindřich IV.
[9]
jako náčelník Hugenotů bojoval. Zápas mezi katolíky a protestanty francouzskými budil po
[10]
hrozném vraždění Hugenotů v noci Bartolomějské (1572) všeobecný zájem států Evropských-
[11]
Za katolíky, ligisty francouzskými stál Řím, Španělsko, některé kraje německé; země vždy
[12]
katolické dynastic Habsburské klonily se více soucitně na stranu protestantů, poněvadž samy
[13]
v staróm byly sporu s Rimem a domnívali se, že meč krále Bourbonského a royalistů fran-
[14]
couzských bojuje také za jich věc. Zvláště v Čechách a sektářským jedem nakažené
[15]
Moravó* byli mnozí, kteříž měly styky s králem Jindřichem 1V., jehož tajní jednatelé najímali
[16]
v říši Německé vojsko a sháněli peněžité půjčky. Bratří čeští na Moravě byli horlivými ve
[17]
věci pomocníky. Osvicenym a bohatym jich stoupencem byl Karel z Žerotína, jenž rozhodl
[18]
se, že půjčkou 40.000 tolarů přispěje francouzským průkopníkům na rozkvět reformované církve.
[19]
Nadšený Žerotín domníval se, že prospěje víře i vlasti své, když nejen penězi, ale i krví svou
[20]
nápomocen bude proti římsko-španělským záměrům. Velebil prvního krále z Bourbonského rodu,
[21]
s nímž si dopisoval, jako zastance vznešené myšlénky, obdivoval se jemu jako hrdinovi, vítězi
[22]
a rozmilému clovéku. Chystal se podtaji na válečnou výpravu, aby sympathie pro ,nejkie-
[23]
stanštějšího krále osvědčil mečem a aby na čas věnoval a také naučil se válečnému umění.

[24]
Dne 11. září 1590 rozloučiv se se svou chotí Barb. Krajířovou, se svou dceruškou
[25]
Bohunkou a jinými blízkými příbuznými, vyjel na dlouhou cestu do boje. Daleko však nedojel.
[26]
Na konci měsíce září navracel se již zase domů, poněvadž manželka jeho, paní Barbora,
[27]
těžce se rozstonala. Po dlouhé nemoci zemřela dne 21. června 1591. Aby ztrátu, neštěstí
[28]
rodinné, spíše zapomněl, připravoval se opčt na cestu do Francie. Po úmrtí vroucně milované
[29]
manželky nebylo příčiny, kteráž by ho doma pozdržeti musela. Malou dcerušku Bohunku,
[30]
kteráž hned v prvním roce věku svého osiřela, poručil starostlivé péči ovdovělé paní Vanecké,
[31]
jejíž někdejší manžel pan Bartoloměj Vanecký z Jemnitky byl poručníkem Karlovým; a po

[32]
Archiv Český XXVII. 1


Text viewFacsimile