[1] |
z roku 1600, 25.—28. září. 155
|
---|
[2] |
mými města horního a dolního o rovnost vinného šenku povstal. bez práce mé byli
|
---|
[3] |
porovnali, avšak poněvadž se to státi nemohlo, vám vůli svou oznamuji: abyste mě-
|
---|
[4] |
šťanům hořejším jménem a na místě mém poručili, poněvadž jsou od toho času, jak
|
---|
[5] |
obdarování od pana Viléma z Pernšteina, někdejšího pána svého, dostali, nikdy dvo-
|
---|
[6] |
jího vína nešenkovali, aby až do dalšího uvážení a rozmyšlení mého, nezamčstknáva-
|
---|
[7] |
jíce mne tím více, při svým předešlým užíváním zůstali a měšťanům dolejším o touž
|
---|
[8] |
věc všelijak pokoj dali; avšak toto psaní a poručení mé nynější ani jim a spravedl-
|
---|
[9] |
nosti jejich, jestliže jakou mají, na škodu a ublížení, ani mně, jestli bych jim kdy
|
---|
[10] |
uznajíc toho potřebu, povoliti a utvrditi toho chtěl, aneb po smrti mé budoucí vrch-
|
---|
[11] |
nosti jejich na žádnou újmu býti nemá. A poněvadž dnešního dne z tohoto kraje,
|
---|
[12] |
bude-li vůle boží, odebrati se míním, vám poroučím, abyste jak úřadu a povinností
|
---|
[13] |
svých všelijak pilni byli, tak takć abyste sobě chudé vdovy a sirotky všelijak poru-
|
---|
[14] |
tenć móli a jich ani sami neutiskovali ani jinfm utiskovati nedopoustéli. Nebo poné-
|
---|
[15] |
vadž vám tu vůli pouštím a tu svobodu dávám, kteréž žádné panské město v Mo-
|
---|
[16] |
ravěé nemá, abyste sami svoji správcové byli a žádného úředníka nad sebou vysta-
|
---|
[17] |
veného neměli, v té toliko naději o vás, že povinnosti své sami před očima a na
|
---|
[18] |
mysli máte: hledteZ té mé lásky a dobrodiní toho tak užívati, abych já přinucen
|
---|
[19] |
nebyl. vám někoho představiti, který by zblízka pozor na vás maje, od vás jako za
|
---|
[20] |
druhého pána držán býti musel.
|
---|
[21] |
Vidím se také vám o tom piipomenouti, ze mně nejedné zprávy docházejí,
|
---|
[22] |
kterak pocestní a po cestě pracující lidé netoliko velmi špatné opatření v domech
|
---|
[23] |
hostinských mají; než dosti se nanuzovati a bědovati musejí, nežli hospod dostati
|
---|
[24] |
a pod strechu se uloziti mohou; při čemž že takového neřádu dopouštíte a hostin-
|
---|
[25] |
ským folkujete netoliko proti slovu Božímu, ale proti vší přívětivosti lidské ano
|
---|
[26] |
i pohanské, jest mi s podivením. Protož vám poroučím, abyste na to na potomní
|
---|
[27] |
časy bedlivější pozor měli.. Nebo jestliže by se nestalo, musil bych já sám k tomu
|
---|
[28] |
přihlídnouti a nějakou památku sebe jim zanechati, kteráž by je přívětivosti naučila.
|
---|
[29] |
Naposledy i toho před vámi netajim, że dosti to litostivé snäsim, Ze tomu
|
---|
[30] |
srozumívám, že ledajakými nepříjemnými příčinami sobě mnoho nepřátel děláte; při
|
---|
[31] |
čemž maje péči o vás, aby se vám dobře netoliko za živnosti mé, než i po smrti
|
---|
[32] |
mé vedlo, vám věrně radím, abyste se, dokadž jsem ještě živ, ke všem obzvlášť pak
|
---|
[33] |
sousedům svým tak chovali, áby potom někdyž, bych já vás více nechránil a chrá-
|
---|
[34] |
niti nemohl, nehledéli se nad vámi vymstívati. A s tím se vám dobře míti vinšuji.
|
---|
[35] |
Datum na Dievohosticich 28. Septembris léta 1600.
|
---|
[36] |
Karel z Žerotína a na Dřevohosticích.
|
---|
[37] |
Památná kniha m. Přerova, nyní nezvěstná. List, který uveřejnil r. 1861 ve „Hvězdě“ Olomucké D.
|
---|
[38] |
|
---|
[39] |
20%
|
---|