z roku 1600, 25.—28. září. 155
mými města horního a dolního o rovnost vinného šenku povstal. bez práce mé byli
porovnali, avšak poněvadž se to státi nemohlo, vám vůli svou oznamuji: abyste mě-
šťanům hořejším jménem a na místě mém poručili, poněvadž jsou od toho času, jak
obdarování od pana Viléma z Pernšteina, někdejšího pána svého, dostali, nikdy dvo-
jího vína nešenkovali, aby až do dalšího uvážení a rozmyšlení mého, nezamčstknáva-
jíce mne tím více, při svým předešlým užíváním zůstali a měšťanům dolejším o touž
věc všelijak pokoj dali; avšak toto psaní a poručení mé nynější ani jim a spravedl-
nosti jejich, jestliže jakou mají, na škodu a ublížení, ani mně, jestli bych jim kdy
uznajíc toho potřebu, povoliti a utvrditi toho chtěl, aneb po smrti mé budoucí vrch-
nosti jejich na žádnou újmu býti nemá. A poněvadž dnešního dne z tohoto kraje,
bude-li vůle boží, odebrati se míním, vám poroučím, abyste jak úřadu a povinností
svých všelijak pilni byli, tak takć abyste sobě chudé vdovy a sirotky všelijak poru-
tenć móli a jich ani sami neutiskovali ani jinfm utiskovati nedopoustéli. Nebo poné-
vadž vám tu vůli pouštím a tu svobodu dávám, kteréž žádné panské město v Mo-
ravěé nemá, abyste sami svoji správcové byli a žádného úředníka nad sebou vysta-
veného neměli, v té toliko naději o vás, že povinnosti své sami před očima a na
mysli máte: hledteZ té mé lásky a dobrodiní toho tak užívati, abych já přinucen
nebyl. vám někoho představiti, který by zblízka pozor na vás maje, od vás jako za
druhého pána držán býti musel.
Vidím se také vám o tom piipomenouti, ze mně nejedné zprávy docházejí,
kterak pocestní a po cestě pracující lidé netoliko velmi špatné opatření v domech
hostinských mají; než dosti se nanuzovati a bědovati musejí, nežli hospod dostati
a pod strechu se uloziti mohou; při čemž že takového neřádu dopouštíte a hostin-
ským folkujete netoliko proti slovu Božímu, ale proti vší přívětivosti lidské ano
i pohanské, jest mi s podivením. Protož vám poroučím, abyste na to na potomní
časy bedlivější pozor měli.. Nebo jestliže by se nestalo, musil bych já sám k tomu
přihlídnouti a nějakou památku sebe jim zanechati, kteráž by je přívětivosti naučila.
Naposledy i toho před vámi netajim, że dosti to litostivé snäsim, Ze tomu
srozumívám, že ledajakými nepříjemnými příčinami sobě mnoho nepřátel děláte; při
čemž maje péči o vás, aby se vám dobře netoliko za živnosti mé, než i po smrti
mé vedlo, vám věrně radím, abyste se, dokadž jsem ještě živ, ke všem obzvlášť pak
sousedům svým tak chovali, áby potom někdyž, bych já vás více nechránil a chrá-
niti nemohl, nehledéli se nad vámi vymstívati. A s tím se vám dobře míti vinšuji.
Datum na Dievohosticich 28. Septembris léta 1600.
Karel z Žerotína a na Dřevohosticích.
Památná kniha m. Přerova, nyní nezvěstná. List, který uveřejnil r. 1861 ve „Hvězdě“ Olomucké D.
Josef Bilčík.
20%
