[1] |
152 A. XXX1II. Dopisy Karla ze Žerotína
|
---|
[2] |
że by Perchtold měl mu býti násilně 'z ruky odňat, nechť uchýlí se na místo bezpečné, ústně
|
---|
[3] |
mu naznačené. Mladík, po kterém posílá Žerotín tento list, jest pan Slavata náboženství
|
---|
[4] |
bratrského. Konečně oznamuje mu některé zprávy válečné. —- Na Dřevohosticích, 18. Aug. 1600.
|
---|
[5] |
(Koncept vlašský knih. Blud. 3881. f. 32b) č. 49.)
|
---|
[6] |
468. Jakubu Guetlinovi, preceptoru Karla ml. z Žerotína: že jeho i Karlúv dopis se
|
---|
[7] |
stručnou zprávou o cestě po Švýcarsku vykonané obdržel ihned po odeslání listu svého; žádá
|
---|
[8] |
ho, aby nad tím bděl, aby i Karel k vůli cviku ve slohu sepsal obšírnou zprávu o cestě; že
|
---|
[9] |
Karel trpí bolestmi v nohou, nediví se, protože nemoc ta je v rodě dědičnou, myslí, že bude
|
---|
[10] |
lze léčení odložiti až do porady s domácími lékaři. — Na Dievohosticich, 23. Aug. 1600.
|
---|
[11] |
(Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881. fol. 32b) č. 50.)
|
---|
[12] |
|
---|
[13] |
Václavovi Budovcovi: těší se, že naklonil se k jeho náhledu; zmiňuje se o tom, že odňato
|
---|
[14] |
mu poručenství nad Pertoltem z Lipé, a o své rozmluvě s kancléřem Sedmihradským; zve ho
|
---|
[15] |
do Brna a nabízí mu pohostinství v domě svém. — Na Dřevohosticích 23. srpna 1600.
|
---|
[16] |
(Vencislao Budoviczio.) Gratulor mihi, nobilissime Dudovici, quod tandem in
|
---|
[17] |
sententiam meam descenderis, nisi id factum, ut pertinaciae meae cederes; [sed ego]*)
|
---|
[18] |
tecum non obstinatione pugnavi, verum egi rationibus, quae si tanti fuerunt pon-
|
---|
[19] |
deris, ut potuerint te a priore consilio dimovere, est [unde] gaudeam. Et certe, ut
|
---|
[20] |
insania magna est, in stultitia prudentiam quaerere, ita maximum meo iudicio crimen,
|
---|
[21] |
in scelere virtutem cogitare. Quare eo magis iam in dileberatione praeterita persisto,
|
---|
[22] |
quoniam te idem mecum sentire animad[verto]l. Excusatio mea, quam superioribus
|
---|
[23] |
diebus in negocio tutelae Crumloviensis ad aulam misi, quomodo accepta fuerit, tu
|
---|
[24] |
iam haud dubie cognoveris, ad me adhuc nihil (perve]nit. Respondi paucis caesari
|
---|
[25] |
iubenti, ut puerum Dertoldum cum dicione universa, ita ut ea mihi administranda
|
---|
[26] |
à senatu nostro cre[dita] est, Ladislao Berkio, Adamo Valdsteinio et Ulrico Krajirio
|
---|
[27] |
consignarem, vereri me nimirum, ne, si mandato eius obtemperassem, peccarem [in]
|
---|
[28] |
consuetudines nostras meque meaque in discrimen aliquod conicerem; proinde petere
|
---|
[29] |
me, ut me clementer hoc [loco] sibi haberet commendatum, me neque diligentiae
|
---|
[30] |
nec fidei nec amori quem pupillo debeo, deesse, quin res ipsius pro viribus ita ad-
|
---|
[31] |
ministrem, ne quid d[etri]menti ex hac tutela ad eum perveniat.
|
---|
[32] |
Ad causam dicendam cum Baptista nondum vocatus sum; fortassis nostrae
|
---|
[33] |
M[ora]viae proceres, qui ob reipublicae patriae negocia ad caesarem proficiscuntur,
|
---|
[34] |
ut bonus vir ille nobis restituatur, impetrab[unt]; sin minus, sistam ego quidem in
|
---|
[35] |
iudicio, sed nunquam eo adducar, ut respondeam, nisi me omnia deserant. Deserent
|
---|
[36] |
au[tem] tum, cum iuri nostro et privilegiis et consuetudinibus et libertati nullus
|
---|
[37] |
amplius erit locus. Interea, ut ille ait, aliquid [fiet].
|
---|
[38] |
Transit nuper hac et me ex diarrhoea laborantem invisit cancellarius Tran-
|
---|
[39] |
silvaniae episcopus Sirmiensis, qui multa apud me de rebus Transilvaniae ct con-
|
---|