EN | ES |

Facsimile Lines

1127


< Page >

[1]
152 A. XXX1II. Dopisy Karla ze Žerotína

[2]
że by Perchtold měl mu býti násilně 'z ruky odňat, nechť uchýlí se na místo bezpečné, ústně
[3]
mu naznačené. Mladík, po kterém posílá Žerotín tento list, jest pan Slavata náboženství
[4]
bratrského. Konečně oznamuje mu některé zprávy válečné. - Na Dřevohosticích, 18. Aug. 1600.
[5]
(Koncept vlašský knih. Blud. 3881. f. 32b) č. 49.)

[6]
468. Jakubu Guetlinovi, preceptoru Karla ml. z Žerotína: že jeho i Karlúv dopis se
[7]
stručnou zprávou o cestě po Švýcarsku vykonané obdržel ihned po odeslání listu svého; žádá
[8]
ho, aby nad tím bděl, aby i Karel k vůli cviku ve slohu sepsal obšírnou zprávu o cestě; že
[9]
Karel trpí bolestmi v nohou, nediví se, protože nemoc ta je v rodě dědičnou, myslí, že bude
[10]
lze léčení odložiti do porady s domácími lékaři. Na Dievohosticich, 23. Aug. 1600.
[11]
(Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881. fol. 32b) č. 50.)

[12]
469.

[13]
Václavovi Budovcovi: těší se, že naklonil se k jeho náhledu; zmiňuje se o tom, že odňato
[14]
mu poručenství nad Pertoltem z Lipé, a o své rozmluvě s kancléřem Sedmihradským; zve ho
[15]
do Brna a nabízí mu pohostinství v domě svém. Na Dřevohosticích 23. srpna 1600.

[16]
(Vencislao Budoviczio.) Gratulor mihi, nobilissime Dudovici, quod tandem in
[17]
sententiam meam descenderis, nisi id factum, ut pertinaciae meae cederes; [sed ego]*)
[18]
tecum non obstinatione pugnavi, verum egi rationibus, quae si tanti fuerunt pon-
[19]
deris, ut potuerint te a priore consilio dimovere, est [unde] gaudeam. Et certe, ut
[20]
insania magna est, in stultitia prudentiam quaerere, ita maximum meo iudicio crimen,
[21]
in scelere virtutem cogitare. Quare eo magis iam in dileberatione praeterita persisto,
[22]
quoniam te idem mecum sentire animad[verto]l. Excusatio mea, quam superioribus
[23]
diebus in negocio tutelae Crumloviensis ad aulam misi, quomodo accepta fuerit, tu
[24]
iam haud dubie cognoveris, ad me adhuc nihil (perve]nit. Respondi paucis caesari
[25]
iubenti, ut puerum Dertoldum cum dicione universa, ita ut ea mihi administranda
[26]
à senatu nostro cre[dita] est, Ladislao Berkio, Adamo Valdsteinio et Ulrico Krajirio
[27]
consignarem, vereri me nimirum, ne, si mandato eius obtemperassem, peccarem [in]
[28]
consuetudines nostras meque meaque in discrimen aliquod conicerem; proinde petere
[29]
me, ut me clementer hoc [loco] sibi haberet commendatum, me neque diligentiae
[30]
nec fidei nec amori quem pupillo debeo, deesse, quin res ipsius pro viribus ita ad-
[31]
ministrem, ne quid d[etri]menti ex hac tutela ad eum perveniat.

[32]
Ad causam dicendam cum Baptista nondum vocatus sum; fortassis nostrae
[33]
M[ora]viae proceres, qui ob reipublicae patriae negocia ad caesarem proficiscuntur,
[34]
ut bonus vir ille nobis restituatur, impetrab[unt]; sin minus, sistam ego quidem in
[35]
iudicio, sed nunquam eo adducar, ut respondeam, nisi me omnia deserant. Deserent
[36]
au[tem] tum, cum iuri nostro et privilegiis et consuetudinibus et libertati nullus
[37]
amplius erit locus. Interea, ut ille ait, aliquid [fiet].

[38]
Transit nuper hac et me ex diarrhoea laborantem invisit cancellarius Tran-
[39]
silvaniae episcopus Sirmiensis, qui multa apud me de rebus Transilvaniae ct con-


Text viewFacsimile