| [1] |
132 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
|
|---|
| [2] |
caris, obnixe rogo. Orbatus enim dulcissimo consortio et praecipuo vitae meae fulcro,
|
|---|
| [3] |
quid reliquum habeo praesidii, quam in religiosis votis, quid solatii, quam in expen-
|
|---|
| [4] |
dendis divinis consiliis? Fac igitur, optime Grynaee, ne a te deserar, et ex litteris
|
|---|
| [5] |
tuis, quas cupidissime expectabo, aliquid tum consolationis tum doctrinae capiam,
|
|---|
| [6] |
nam verum fatebor me tuis epistolis erudiri et, quoties eas vel lego vel relego,
|
|---|
| [7] |
firmiorem reddi. Interim te valere jubeo, plurima salute omuibus veteribus amicis
|
|---|
| [8] |
dicta. Rossicio 2. l'ebr. 1600.
|
|---|
| [9] |
Konce. v knih. Bludov. 3881—VI. fol. 23. 6. 5. — *) Prvotné psáuo curatu, což přeškrtnuto a dále
|
|---|
| [10] |
|
|---|
| [11] |
424. Dru Amandovi Polanovi do Basileje dává zprávu o úmrtí manželky, o narození
|
|---|
| [12] |
syna, jehož dal křtíti na jméno Bedřich, o smrti obou Slavatů ; slibuje, že co nejdříve zaplatí
|
|---|
| [13] |
svůj dluh, děkuje za knihy zaslané. — Na Rosicích, 2. Febr. 1600. (Konc. lat. v knih. Blud.
|
|---|
| [14] |
|
|---|
| [15] |
425. Mark-Antoniovi Lombardovi v Genevě: oznamuje o své nemoci, kteráž ho skličovala,
|
|---|
| [16] |
o smrti nejdražší manželky své, kteráž nedovršila ani devatenácte let; podotýká, že za celý
|
|---|
| [17] |
život svůj nepocítil tak velkého zármutku, a kdyby všechna neštěstí Jobova padla na bedra
|
|---|
| [18] |
jeho, že by neměl ani polovice zármutku, v němž nyní Zije. O cesté Lombardové do I'rancie
|
|---|
| [19] |
mnoho si neslibuje, poněvadž markýz de Pisani, na němž zakládal Žerotín svou naději, zemřel.
|
|---|
| [20] |
— Na Rosicích, 4. Febr. 1600. (Konc. vlašský knih. Blud. VI—3881 f. 23 č. 7.)
|
|---|
| [21] |
426. Doktoru Brederodovi v Paříži odpovídá na list jeho ze dne 20. července, kterýž
|
|---|
| [22] |
obdržel s listy bratrance svého Waldšteina a na který pro nemoc svou a brzkou na to smrt
|
|---|
| [23] |
své manželky posud nemohl dáti odpověď; želí smrti markýza di Pisani; žádá za zprávy
|
|---|
| [24] |
o dvoru královském a o tom, co se děje v království. Sděluje, že „my máme stále válku
|
|---|
| [25] |
s Turkem, kterýž si přeje mír, ale my tomu nechceme; bylo by lépe, kdybychom ho vzali za
|
|---|
| [26] |
slovo, nežli se štěstí obrátí. Jsme sice v prospěchu, ale stojí nás to mnoho peněz a lidi.“ —
|
|---|
| [27] |
Na Rosicích, 5. Febr. 1600. (Konc. franc. v knih. Blud. VI— 3881. f. 23b) č. 5.)
|
|---|
| [28] |
427. Pánu [Jindřichovi] z Eberbachu, starostovi (fojtovi) v Auerbachu: jak radostně jemu
|
|---|
| [29] |
psal o narození syna, tak se žalem nevýslovným oznamuje smrt své manželky, zemřelé dne
|
|---|
| [30] |
24. ledna; omlouvá se, že za příčinou sněmu Brněnského a záležitostí svých i bratra svého
|
|---|
| [31] |
nemůže súčastniti se svadby jeho (Eberbacha). — Na Rosicích, 9. Febr. 1600. — Konc. franc.
|
|---|
| [32] |
v knih. Blud. VI—3881. f. 23b) č. 9.)
|
|---|
| [33] |
428. Karlovi ml. z Žerotína *) do Štrasburku: napomíná ho důtklivě k polepšení a hrozí
|
|---|
| [34] |
mu, že na místě jeho, nepolepší-li se, povede náklad na jiného, vděčnějšího. — Na Rosicích,
|
|---|
| [35] |
24. Febr. 1600. (Konc. lat. v knih. Blud. VI — 3881. f. 24 č. 10.
|
|---|
| [36] |
*) Karel ml. z Žerotína byl miláčkem Žerotínovým. Z listů Żerot. vidóti, jak otcovsky o něho pečoval.
|
|---|
| [37] |
429. Jakubu Guetlinovi do Štrasburku: napomíná ho, aby Karla se vší přísností při-
|
|---|
| [38] |
držoval k učení, cestu do Genevy a Basileje aby odložil do měsíce května a déle čtrnácti dnů
|
|---|
| [39] |
se nezdržoval; posílá mu 60 tolarů jako dar pro Theodora Bézu v Genevě; Karel nechť
|
|---|
| [40] |
v Basileji podle původního ustanovení přistoupí ke stolu Páně. — Na Rosicích, 24. Febr. 1600.
|
|---|
| [41] |
(Konc. lat. v knih. Blud. VI— 3881. f. 24 č. 11.)
|
|---|
