132 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
caris, obnixe rogo. Orbatus enim dulcissimo consortio et praecipuo vitae meae fulcro,
quid reliquum habeo praesidii, quam in religiosis votis, quid solatii, quam in expen-
dendis divinis consiliis? Fac igitur, optime Grynaee, ne a te deserar, et ex litteris
tuis, quas cupidissime expectabo, aliquid tum consolationis tum doctrinae capiam,
nam verum fatebor me tuis epistolis erudiri et, quoties eas vel lego vel relego,
firmiorem reddi. Interim te valere jubeo, plurima salute omuibus veteribus amicis
dicta. Rossicio 2. l'ebr. 1600.
Konce. v knih. Bludov. 3881—VI. fol. 23. 6. 5. — *) Prvotné psáuo curatu, což přeškrtnuto a dále
napsáno: curando.
424. Dru Amandovi Polanovi do Basileje dává zprávu o úmrtí manželky, o narození
syna, jehož dal křtíti na jméno Bedřich, o smrti obou Slavatů ; slibuje, že co nejdříve zaplatí
svůj dluh, děkuje za knihy zaslané. — Na Rosicích, 2. Febr. 1600. (Konc. lat. v knih. Blud.
VI—3881. fol. 23 č. 6.)
425. Mark-Antoniovi Lombardovi v Genevě: oznamuje o své nemoci, kteráž ho skličovala,
o smrti nejdražší manželky své, kteráž nedovršila ani devatenácte let; podotýká, že za celý
život svůj nepocítil tak velkého zármutku, a kdyby všechna neštěstí Jobova padla na bedra
jeho, že by neměl ani polovice zármutku, v němž nyní Zije. O cesté Lombardové do I'rancie
mnoho si neslibuje, poněvadž markýz de Pisani, na němž zakládal Žerotín svou naději, zemřel.
— Na Rosicích, 4. Febr. 1600. (Konc. vlašský knih. Blud. VI—3881 f. 23 č. 7.)
426. Doktoru Brederodovi v Paříži odpovídá na list jeho ze dne 20. července, kterýž
obdržel s listy bratrance svého Waldšteina a na který pro nemoc svou a brzkou na to smrt
své manželky posud nemohl dáti odpověď; želí smrti markýza di Pisani; žádá za zprávy
o dvoru královském a o tom, co se děje v království. Sděluje, že „my máme stále válku
s Turkem, kterýž si přeje mír, ale my tomu nechceme; bylo by lépe, kdybychom ho vzali za
slovo, nežli se štěstí obrátí. Jsme sice v prospěchu, ale stojí nás to mnoho peněz a lidi.“ —
Na Rosicích, 5. Febr. 1600. (Konc. franc. v knih. Blud. VI— 3881. f. 23b) č. 5.)
427. Pánu [Jindřichovi] z Eberbachu, starostovi (fojtovi) v Auerbachu: jak radostně jemu
psal o narození syna, tak se žalem nevýslovným oznamuje smrt své manželky, zemřelé dne
24. ledna; omlouvá se, že za příčinou sněmu Brněnského a záležitostí svých i bratra svého
nemůže súčastniti se svadby jeho (Eberbacha). — Na Rosicích, 9. Febr. 1600. — Konc. franc.
v knih. Blud. VI—3881. f. 23b) č. 9.)
428. Karlovi ml. z Žerotína *) do Štrasburku: napomíná ho důtklivě k polepšení a hrozí
mu, že na místě jeho, nepolepší-li se, povede náklad na jiného, vděčnějšího. — Na Rosicích,
24. Febr. 1600. (Konc. lat. v knih. Blud. VI — 3881. f. 24 č. 10.
*) Karel ml. z Žerotína byl miláčkem Žerotínovým. Z listů Żerot. vidóti, jak otcovsky o něho pečoval.
429. Jakubu Guetlinovi do Štrasburku: napomíná ho, aby Karla se vší přísností při-
držoval k učení, cestu do Genevy a Basileje aby odložil do měsíce května a déle čtrnácti dnů
se nezdržoval; posílá mu 60 tolarů jako dar pro Theodora Bézu v Genevě; Karel nechť
v Basileji podle původního ustanovení přistoupí ke stolu Páně. — Na Rosicích, 24. Febr. 1600.
(Konc. lat. v knih. Blud. VI— 3881. f. 24 č. 11.)
