EN | ES |

Facsimile Lines

1127


< Page >

[1]
124 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína

[2]
sed ea est adversariorum meorum impudentia, ut non liceat cum illis modesto esse,
[3]
et vix credibile sit posse quem intra fines moderationis se continere, cum illi omnes
[4]
verecundiae metas transierint. Nunc mitius ago, posteaquam et ira deferbuit et
[5]
ili, ut audio, ipsimet sibi imposuerunt silentium. Tu autem, si quid peccatum est,
[6]
in bonam partem accipe et concede aliquid tum innato ardori tum iuvenilibus annis.
[7]
Non diffitebor mihi esse vehementiores affectus, qui non semper se patiuntur coerceri,
[8]
raro tamen erumpunt in alienam perniciem.

[9]
Hanc accepturus es à Marco. Antonio Lombardo, qui à me Genevam revertetur.
[10]
inde in Galliam perrecturus meorum et suorum negotiorum causa. Subsistet apud
[11]
te, ut autoritate tua impetret a Milnero caesareum diploma ad securitatem itineris.
[12]
Cum eo si agnatum tuum dimittere volueris, non erit fortasse inconsultum, dum per
[13]
hanc occasionem datur illi facultas potioris Galliae partis perlustrandae. Sed hoc
[14]
moneo, ut de sumptibus faciendis et ad hanc peregrinationem necessariis prius tibi
[15]
cum co conveniat, quam adulescentem ei adiunxeris, [ne tibi postea res sit, nisi
[16]
litem mavis cum homine lucri avido et pecuniae, si quispiam alius, inhiante. Hoc
[17]
autem in aurem et tanquam intimo].*) Ego prope nolens consilio amicorum (ienc-
[18]
vensium et persuasionibus ipsius adductus sum, ut darem illi negotium repetendae
[19]
à rege pecuniae meae, quae adhuc ilic ex mutuo a legatis ipsius per fraudem
[20]
mihi extorto reliqua est. [Non tamen omnino refragari volui, ne rerum mearum
[21]
nimium negligens viderer, quamvis non me lateat magis eum suis comunodis studere
[22]
quam mcis.]

[23]
Apud vos pestiferam luem vires resumere et caesarem, ut se Linecium sub-
[24]
ducat, in procinctu esse hic rumor est. [Relatum quoque ad nos, praecipuos ex
[25]
proceribus et honestioribus civibus alios secessisse, alios secessuros. Accepimus quoque
[26]
de morte Samuelis Nuschicii, Doleslaviensium pastoris] Ex Hungaria victoriam
[27]
quandam nostrorum adferunt. sed adhuc incerto murmure. Certum autem est
[28]
Schwarzenbergium cum Paltio et aliis Dudam petiisse. Te, nisi prius adsis, Brunam
[29]
omnino expecto, ubi Deus concedat, ut conveniamus incolumes. Vale, optime amico-
[30]
rum, et, quos mihi favere nosti, plurimum à me salvere iube. Preroviae 18. Aug. 99.

[31]
Konc. v knih. Bludov. 3881 VI. fol. 20. č. 31. *) Závovrvky tyto i následující jsou již v originále

[32]
hranaté.

[33]
417. Pochvaluje Viléma Slavatu, že zabral se do studií a tak obrátil mysl svou k za-
[34]
městnání hodnému svého nadání a své urozenosti; není pochybnosti, že ze studií tak vážných
[35]
a hlubokých čerpati bude dobré služby; kéž příklad jeho povzbudil by liknavé a zdlouhavé.
[36]
Žerotín sám pro zaměstnání veřejná i domácí nemůže oddávati se knihám; zřídka jen mu tolik
[37]
přáno času, aby mohl popatřiti na díla a spisy učenců. Žerotín obával se, že radovánky dvorské
[38]
odcizí mysl Slavatovu od lásky k moudrosti, ale nyní obdivuje se pevnosti a stálosti jeho
[39]
mysli. Doručitel listu Mark Antonius sdělí mu zprávy domácí i veřejné. Bez místa po
[40]
18. srpnu 1599. Konc. vlašský v knih. Blud. 3981 f. 20 č. 32.


Text viewFacsimile