[1] |
124 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
|
---|
[2] |
sed ea est adversariorum meorum impudentia, ut non liceat cum illis modesto esse,
|
---|
[3] |
et vix credibile sit posse quem intra fines moderationis se continere, cum illi omnes
|
---|
[4] |
verecundiae metas transierint. Nunc mitius ago, posteaquam et ira deferbuit et
|
---|
[5] |
ili, ut audio, ipsimet sibi imposuerunt silentium. Tu autem, si quid peccatum est,
|
---|
[6] |
in bonam partem accipe et concede aliquid tum innato ardori tum iuvenilibus annis.
|
---|
[7] |
Non diffitebor mihi esse vehementiores affectus, qui non semper se patiuntur coerceri,
|
---|
[8] |
raro tamen erumpunt in alienam perniciem.
|
---|
[9] |
Hanc accepturus es à Marco. Antonio Lombardo, qui à me Genevam revertetur.
|
---|
[10] |
inde in Galliam perrecturus meorum et suorum negotiorum causa. Subsistet apud
|
---|
[11] |
te, ut autoritate tua impetret a Milnero caesareum diploma ad securitatem itineris.
|
---|
[12] |
Cum eo si agnatum tuum dimittere volueris, non erit fortasse inconsultum, dum per
|
---|
[13] |
hanc occasionem datur illi facultas potioris Galliae partis perlustrandae. Sed hoc
|
---|
[14] |
moneo, ut de sumptibus faciendis et ad hanc peregrinationem necessariis prius tibi
|
---|
[15] |
cum co conveniat, quam adulescentem ei adiunxeris, [ne tibi postea res sit, nisi
|
---|
[16] |
litem mavis cum homine lucri avido et pecuniae, si quispiam alius, inhiante. Hoc
|
---|
[17] |
autem in aurem et tanquam intimo].*) Ego prope nolens consilio amicorum (ienc-
|
---|
[18] |
vensium et persuasionibus ipsius adductus sum, ut darem illi negotium repetendae
|
---|
[19] |
à rege pecuniae meae, quae adhuc ilic ex mutuo a legatis ipsius per fraudem
|
---|
[20] |
mihi extorto reliqua est. [Non tamen omnino refragari volui, ne rerum mearum
|
---|
[21] |
nimium negligens viderer, quamvis non me lateat magis eum suis comunodis studere
|
---|
[22] |
|
---|
[23] |
Apud vos pestiferam luem vires resumere et caesarem, ut se Linecium sub-
|
---|
[24] |
ducat, in procinctu esse hic rumor est. [Relatum quoque ad nos, praecipuos ex
|
---|
[25] |
proceribus et honestioribus civibus alios secessisse, alios secessuros. Accepimus quoque
|
---|
[26] |
de morte Samuelis Nuschicii, Doleslaviensium pastoris] Ex Hungaria victoriam
|
---|
[27] |
quandam nostrorum adferunt. sed adhuc incerto murmure. Certum autem est
|
---|
[28] |
Schwarzenbergium cum Paltio et aliis Dudam petiisse. Te, nisi prius adsis, Brunam
|
---|
[29] |
omnino expecto, ubi Deus concedat, ut conveniamus incolumes. Vale, optime amico-
|
---|
[30] |
rum, et, quos mihi favere nosti, plurimum à me salvere iube. Preroviae 18. Aug. 99.
|
---|
[31] |
Konc. v knih. Bludov. 3881— VI. fol. 20. č. 31. — *) Závovrvky tyto i následující jsou již v originále
|
---|
[32] |
|
---|
[33] |
417. Pochvaluje Viléma Slavatu, že zabral se do studií a tak obrátil mysl svou k za-
|
---|
[34] |
městnání hodnému svého nadání a své urozenosti; není pochybnosti, že ze studií tak vážných
|
---|
[35] |
a hlubokých čerpati bude dobré služby; kéž příklad jeho povzbudil by liknavé a zdlouhavé.
|
---|
[36] |
Žerotín sám pro zaměstnání veřejná i domácí nemůže oddávati se knihám; zřídka jen mu tolik
|
---|
[37] |
přáno času, aby mohl popatřiti na díla a spisy učenců. Žerotín obával se, že radovánky dvorské
|
---|
[38] |
odcizí mysl Slavatovu od lásky k moudrosti, ale nyní obdivuje se pevnosti a stálosti jeho
|
---|
[39] |
mysli. Doručitel listu Mark Antonius sdělí mu zprávy domácí i veřejné. — Bez místa po
|
---|
[40] |
18. srpnu 1599. Konc. vlašský v knih. Blud. 3981 f. 20 č. 32.
|
---|