EN | ES |

Facsimile Lines

1127


< Page >

[1]
120 A. XXXIII. Dopisy Kárla ze Žerotína

[2]
sebe, prosím, opatřiti račte. Při čemž nás oba ochraně všemohoucího Boha, sebe
[3]
obzvláštně laskavé VMti paměti poroučím. Datum na Rosicích 24. Apr. 99.
[4]
VMti služebník a ujec Karel z Žerotína m. p.
[5]
[Nadpis]: Vysoce urozené pani pani Polexině Rozmberské, rozené pani
[6]
z Pernšteina a na Roudnici, paní tetě ke mně laskavě příznivé, JíMti.
[7]
Orig. v Museu m. Prahy 11.138.

[8]
404. Štěpána Illyesháza táže se na zdraví; radí, jak se zachovati k rukojmím
[9]
Pernšteinským a jak ve příčině dosazení nového faráře do Tovačova. Na Rosicích 1599,
[10]
26. dubna. Konc. lat. v knih. Blud. 3881—VI f. 17b č. 18.

[11]
405. Jakuba Guetlina v Štrasburku žádá za odpověď na poslední své 2 dopisy, a posílá
[12]
50 tolarů k potřebě mladého Karla. Na Rosicích 1599, 6. června. Konc. lat. v knih. Blud.
[13]
3881—VI f. 18 č. 20.

[14]
406. P. Basiliovi z Carpineta, pfevorovi u sv. Tomáše, oznamuje, že nepřál by si ško-
[15]
diti nikomu, nýbrž spíše každému činiti dobře; proto líto mu jest jeho (převorových) nesnází,
[16]
kteréž způsobeny mu byly tím, že nepřátelé Zerotinovi slibovali si jako véc lehkou ho utisknouti ;
[17]
Žerotín nemůže couvnouti od pře počaté. Na Krumlově [Mor.] 7. června 1599. Konc. vlašský
[18]
v knih. Blud: 3881 fol. 18 č. 19.

[19]
407. Antonínu Stampovi ve Vídni: aby dluh va šaty, kteréž mu někdy krejčí Horatius
[20]
Gratii 8il, asi 60 zl. zaplacen byl. Na Přerově 6. července 1599. Konc. vlaSsky v knih.
[21]
Blud. 3881 f. 18 è, 21.

[22]
408.

[23]
Václavovi Budovcovi: że nepřátelé sice ho chtějí zničiti, že však dosti odvahy celiti jim;
[24]
žádá ho za přímluvu u místokancléře a Milnera, kterým zajisté jest známo, jaké bezpráví se
[25]
mu od těch špatných lidí děje. Na Přerově 8. července 1599.

[26]
(Vencislao Budovicio Pragam.) Hoc ipso die binae mihi abs te redditae sunt,
[27]
quarum posteriores, quas Timino ferendas dedisti, aliquot horis prius quam illas,
[28]
quae 18. superioris mensis scriptae sunt, accepi. Tertia epistola, cuius mentionem
[29]
facis, ubi haereat, ignoro. Quod adversarii mei calumniis me petant, nihil miror,
[30]
siquidem vera crimina, quibus me opprimant, Dei beneficio ipsos deficiunt. Quod me
[31]
perditum velint, nihil dubito, cum sciant, me ipsorum perniciosis et perversis consiliis
[32]
ita semper repugnaturum, ut nihil me vivo (nisi quid aliud statuerit Deus) incommodi
[33]
patriae meae inferant. Quod vero etiam minas addunt et de me nondum devicto iam
[34]
triumphale illud Io concinunt, non me terrent satis Deo et innocentiae meae fidentem.
[35]
Prodeant in palaestram, si tantum illis animi est, et non technis, non artibus, non
[36]
mendaciis, non clam, sed aperte mecum agant. Satis mihi est et mentis et cordis ad
[37]
illos auxiliante Domino debellandos. Proinde terricula mentis istis degeneri[bu]s animos
[38]
perturbent; mihi nihi] est ex ipsis metus, nam non ita rerum sum inscius, ut timeam,
[39]
ne inauditus condemner. Condemnationem autem ipsam non horreo, dummodo piis


Text viewFacsimile