[1] |
120 A. XXXIII. Dopisy Kárla ze Žerotína
|
---|
[2] |
sebe, prosím, opatřiti račte. Při čemž nás oba ochraně všemohoucího Boha, sebe
|
---|
[3] |
obzvláštně laskavé VMti paměti poroučím. Datum na Rosicích 24. Apr. 99.
|
---|
[4] |
VMti služebník a ujec Karel z Žerotína m. p.
|
---|
[5] |
[Nadpis]: Vysoce urozené pani pani Polexině Rozmberské, rozené pani
|
---|
[6] |
z Pernšteina a na Roudnici, paní tetě ke mně laskavě příznivé, JíMti.
|
---|
[7] |
Orig. v Museu m. Prahy 11.138.
|
---|
[8] |
404. Štěpána Illyesháza táže se na zdraví; radí, jak se má zachovati k rukojmím
|
---|
[9] |
Pernšteinským a jak ve příčině dosazení nového faráře do Tovačova. — Na Rosicích 1599,
|
---|
[10] |
26. dubna. Konc. lat. v knih. Blud. 3881—VI f. 17b č. 18.
|
---|
[11] |
405. Jakuba Guetlina v Štrasburku žádá za odpověď na poslední své 2 dopisy, a posílá
|
---|
[12] |
50 tolarů k potřebě mladého Karla. — Na Rosicích 1599, 6. června. Konc. lat. v knih. Blud.
|
---|
[13] |
|
---|
[14] |
406. P. Basiliovi z Carpineta, pfevorovi u sv. Tomáše, oznamuje, že nepřál by si ško-
|
---|
[15] |
diti nikomu, nýbrž spíše každému činiti dobře; proto líto mu jest jeho (převorových) nesnází,
|
---|
[16] |
kteréž způsobeny mu byly tím, že nepřátelé Zerotinovi slibovali si jako véc lehkou ho utisknouti ;
|
---|
[17] |
Žerotín nemůže couvnouti od pře počaté. — Na Krumlově [Mor.] 7. června 1599. Konc. vlašský
|
---|
[18] |
v knih. Blud: 3881 fol. 18 č. 19.
|
---|
[19] |
407. Antonínu Stampovi ve Vídni: aby dluh va šaty, kteréž mu někdy krejčí Horatius
|
---|
[20] |
Gratii 8il, asi 60 zl. zaplacen byl. — Na Přerově 6. července 1599. Konc. vlaSsky v knih.
|
---|
[21] |
|
---|
[22] |
|
---|
[23] |
Václavovi Budovcovi: że nepřátelé sice ho chtějí zničiti, že však má dosti odvahy celiti jim;
|
---|
[24] |
žádá ho za přímluvu u místokancléře a Milnera, kterým zajisté jest známo, jaké bezpráví se
|
---|
[25] |
mu od „těch špatných lidí“ děje. — Na Přerově 8. července 1599.
|
---|
[26] |
(Vencislao Budovicio Pragam.) Hoc ipso die binae mihi abs te redditae sunt,
|
---|
[27] |
quarum posteriores, quas Timino ferendas dedisti, aliquot horis prius quam illas,
|
---|
[28] |
quae 18. superioris mensis scriptae sunt, accepi. Tertia epistola, cuius mentionem
|
---|
[29] |
facis, ubi haereat, ignoro. Quod adversarii mei calumniis me petant, nihil miror,
|
---|
[30] |
siquidem vera crimina, quibus me opprimant, Dei beneficio ipsos deficiunt. Quod me
|
---|
[31] |
perditum velint, nihil dubito, cum sciant, me ipsorum perniciosis et perversis consiliis
|
---|
[32] |
ita semper repugnaturum, ut nihil me vivo (nisi quid aliud statuerit Deus) incommodi
|
---|
[33] |
patriae meae inferant. Quod vero etiam minas addunt et de me nondum devicto iam
|
---|
[34] |
triumphale illud Io concinunt, non me terrent satis Deo et innocentiae meae fidentem.
|
---|
[35] |
Prodeant in palaestram, si tantum illis animi est, et non technis, non artibus, non
|
---|
[36] |
mendaciis, non clam, sed aperte mecum agant. Satis mihi est et mentis et cordis ad
|
---|
[37] |
illos auxiliante Domino debellandos. Proinde terricula mentis istis degeneri[bu]s animos
|
---|
[38] |
perturbent; mihi nihi] est ex ipsis metus, nam non ita rerum sum inscius, ut timeam,
|
---|
[39] |
ne inauditus condemner. Condemnationem autem ipsam non horreo, dummodo piis
|
---|