| [1] |
г токи 1598, 16. listopadu—8, prosince. 99
|
|---|
| [2] |
348. Janovi Zahrádeckému nařizuje, aby 2000 zl. p. Seidlovi se vyplatilo. — Na Rosi-
|
|---|
| [3] |
cích 1598, 7. prosince. Brandl II. 2. 260.
|
|---|
| [4] |
349. Prostějovským radí, jak mají vyvaditi se z rukojemství za p. z Pernšteina. — Na
|
|---|
| [5] |
Rosicích 1598, 7. prosince. Brandl II. 2. 260.
|
|---|
| [6] |
350. Viktorina z Žerotína žádá, aby propustil z obstávky poddaného z Přerova. —
|
|---|
| [7] |
Na Rosicích 1598, 7. prosince. Brandl II. 2. 261.
|
|---|
| [8] |
351. Jihlavské žádá, aby Jana Pieria opatřili vězením. — Na Rosicích 1598, 7. pros.
|
|---|
| [9] |
|
|---|
| [10] |
352. Panu hofrychtéři sděluje noviny a posílá mu zápis na peníze. —— Bez mista 1593
|
|---|
| [11] |
8. prosince. Brandl II. 2. 262.
|
|---|
| [12] |
353.
|
|---|
| [13] |
Adamovi Ropalovi, preceptoru Zdenka z Waldštýna, do Štrasburku: vyslovuje lítost svou nad
|
|---|
| [14] |
úmrtím někdejšího preceptora svého Vavřince Cirklera, jenž ve Špýru zemřel a tam pochován
|
|---|
| [15] |
jest; posílá na zapravení útrat pohřebních 150 tolarů; prosí ho, pokud ještě se svým cho-
|
|---|
| [16] |
vancem v Štrasburce zůstane, aby bděl nad příbuzným jeho Karlem, žádaje spolu podrobných
|
|---|
| [17] |
zpráv o novém preceptoru jeho (:uetlinovi jakož i o nákladu, jehož bude třeba ročně na vý-
|
|---|
| [18] |
chovu Karlovu; píše Guetlinovi a napomíná ho v příčině oděvu Karlova, chtěje, aby nebyl
|
|---|
| [19] |
nuzný, ale také ne nádherný; má za to, že by byl čas, aby Zdeněk z Waldštýna vydal se na
|
|---|
| [20] |
cestu bud do Italie neb do Francie, sám by měl cestu do Italie za prospěšnější. — Na Ro-
|
|---|
| [21] |
|
|---|
| [22] |
(Adamo Ropalio.) Credo ego te mirari, nec certe abs re, silentium meum,
|
|---|
| [23] |
sed si scires, quibus curis obrutus, quibus negociis involutus sum, haud dubie con-
|
|---|
| [24] |
donandum mihi aliquid per te ipsum agnosceres. l’udet me ista propalare, ne videar
|
|---|
| [25] |
velum obducere negligentiae et desidiae, sed ita necessaria est huius morac expressio,
|
|---|
| [26] |
ut etiam ea, quae maxime tecta velim, proferre cogar. IÍnter cetera impedimenta, quae
|
|---|
| [27] |
literas meas remorata sunt, fuit iter in Bohemiam necessariis de causis ad praeci-
|
|---|
| [28] |
puum ex proceribus ilius regni susceptum; fuit etiam tutela pupilli Krumloviensis,
|
|---|
| [29] |
quae me publice et privatim hactenus assidue extrivit. Addam quoque luctum do-
|
|---|
| [30] |
mesticum ex. abortu. et morbo uxoris conceptum. Alia taceo, quamvis et hoc non
|
|---|
| [31] |
parum me retinuerit, quod Lavini, per quem et tuis respondere et Quirino Reutero
|
|---|
| [32] |
expensas in funus factas restituere volui, in dies expecto adventum, nondum tamen
|
|---|
| [33] |
compos factus sunm. Nuncium de morte Circleri, prout par fuit, gravissime accepi et
|
|---|
| [34] |
tuli; cum ob iacturam tanti viri et adeo mei amantis, euius opera, si unquam alias,
|
|---|
| [35] |
hoc certe tempore mihi maxime fuit utilis et necessaria, tum. quoque quod fere
|
|---|
| [36] |
praeter opinionem acciderit atque sub id tempus, quo reditum eius summo cum desi-
|
|---|
| [37] |
derio expectabam. Postquam vero me recollegi subeunte recordatione aetatis: ipsius
|
|---|
| [38] |
iam fere. ad summunt provectae, valetudinis non quidem afflictae, sed. tamen. saepius
|
|---|
| [39] |
tentatae. praecipue autem vitae inculpatae et propemodum sanctae, aequo animo
|
|---|
| [40] |
coepi carere eo, quem nullis laehrimis, nullo luctu, nulla sollicitudine recuperaturum
|
|---|
| [41] |
13*
|
|---|
