г токи 1598, 16. listopadu—8, prosince. 99
348. Janovi Zahrádeckému nařizuje, aby 2000 zl. p. Seidlovi se vyplatilo. — Na Rosi-
cích 1598, 7. prosince. Brandl II. 2. 260.
349. Prostějovským radí, jak mají vyvaditi se z rukojemství za p. z Pernšteina. — Na
Rosicích 1598, 7. prosince. Brandl II. 2. 260.
350. Viktorina z Žerotína žádá, aby propustil z obstávky poddaného z Přerova. —
Na Rosicích 1598, 7. prosince. Brandl II. 2. 261.
351. Jihlavské žádá, aby Jana Pieria opatřili vězením. — Na Rosicích 1598, 7. pros.
Brandl II. 2. 261.
352. Panu hofrychtéři sděluje noviny a posílá mu zápis na peníze. —— Bez mista 1593
8. prosince. Brandl II. 2. 262.
353.
Adamovi Ropalovi, preceptoru Zdenka z Waldštýna, do Štrasburku: vyslovuje lítost svou nad
úmrtím někdejšího preceptora svého Vavřince Cirklera, jenž ve Špýru zemřel a tam pochován
jest; posílá na zapravení útrat pohřebních 150 tolarů; prosí ho, pokud ještě se svým cho-
vancem v Štrasburce zůstane, aby bděl nad příbuzným jeho Karlem, žádaje spolu podrobných
zpráv o novém preceptoru jeho (:uetlinovi jakož i o nákladu, jehož bude třeba ročně na vý-
chovu Karlovu; píše Guetlinovi a napomíná ho v příčině oděvu Karlova, chtěje, aby nebyl
nuzný, ale také ne nádherný; má za to, že by byl čas, aby Zdeněk z Waldštýna vydal se na
cestu bud do Italie neb do Francie, sám by měl cestu do Italie za prospěšnější. — Na Ro-
sicich 8. prosince 1598.
(Adamo Ropalio.) Credo ego te mirari, nec certe abs re, silentium meum,
sed si scires, quibus curis obrutus, quibus negociis involutus sum, haud dubie con-
donandum mihi aliquid per te ipsum agnosceres. l’udet me ista propalare, ne videar
velum obducere negligentiae et desidiae, sed ita necessaria est huius morac expressio,
ut etiam ea, quae maxime tecta velim, proferre cogar. IÍnter cetera impedimenta, quae
literas meas remorata sunt, fuit iter in Bohemiam necessariis de causis ad praeci-
puum ex proceribus ilius regni susceptum; fuit etiam tutela pupilli Krumloviensis,
quae me publice et privatim hactenus assidue extrivit. Addam quoque luctum do-
mesticum ex. abortu. et morbo uxoris conceptum. Alia taceo, quamvis et hoc non
parum me retinuerit, quod Lavini, per quem et tuis respondere et Quirino Reutero
expensas in funus factas restituere volui, in dies expecto adventum, nondum tamen
compos factus sunm. Nuncium de morte Circleri, prout par fuit, gravissime accepi et
tuli; cum ob iacturam tanti viri et adeo mei amantis, euius opera, si unquam alias,
hoc certe tempore mihi maxime fuit utilis et necessaria, tum. quoque quod fere
praeter opinionem acciderit atque sub id tempus, quo reditum eius summo cum desi-
derio expectabam. Postquam vero me recollegi subeunte recordatione aetatis: ipsius
iam fere. ad summunt provectae, valetudinis non quidem afflictae, sed. tamen. saepius
tentatae. praecipue autem vitae inculpatae et propemodum sanctae, aequo animo
coepi carere eo, quem nullis laehrimis, nullo luctu, nulla sollicitudine recuperaturum
13*
