EN | ES |

Facsimile Lines

1127


< Page >

[1]
80 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína

[2]
232.

[3]
Jachymovi Camerariovi oznamuje, že. příbuzný jeho Karel, kterého posílá do Štrasburku, v No-
[4]
rimberce Cameraria navštíví, a prosi, aby mladého Karla laskavě přijal, a bude-li Zádati,
[5]
jemu vyhověl. Na Rosicích 14. května 1598.

[6]
(Ioachimo Camerario. Norimbergam.) Mitto hunc adolescentem, agnatum meum,
[7]
Argentinam, captus amore cum urbis tum academiae, adhue cum pucr essem, et
[8]
invitatus exemplis eorum, quos ilie non tenui cum laude nec parvo cum fructu in
[9]
studiis versatos seio. Hle, quia Norimbergam in itinere aditurus est, ut te et fratrem
[10]
et si quis adhue ibi est amicorum meorum, conveniret, iussi, tum quia ipsius officii
[11]
id esse cognosco, tum ut effigie ipsius ego quoque vobis in mentem revocer. Nihil
[12]
est autem causae, cur dubitem, quin eum ad amicitiam tuam, si qua tamen in tanta
[13]
aetatis diversitate esse potest, saltem ad amplexus tuos admissurus sis; nam si
[14]
quidem ceteri omues, qui illuc aliquot. abhinc annis transierunt, vel commendationis
[15]
meae vel amoris tui erga ine fructum ceperunt, cur hunc benevolentiae tuae expertem
[16]
fore metuam, qui praeter reliqua etiam hoc, quod sanguinis mei est, quod alumnus
[17]
meus, quod mea de voluntate in viam se dedit, secum adferet? Satis autem nunc
[18]
mihi fiet, si modo his teneris annis tibi tuisque innotescat. bonevolentiamque vestram
[19]
sibi conciliet; cetera non ita moror, ut qui sciam, nondum illi per aetatem licere
[20]
vel de rebus iudicium facere vel de moribus sententiam dicere, quin imo ncc illa,
[21]
quae aliorum conspectui patent, ut etiam illi visendà concedantur, magnopere cupio,
[22]
ipse expertus, oinne id perdi, quidquid in pueritia huic curiositati vel temporis vel
[23]
operae impenditur. Attamen quia Circlerum secum habebit, cuius prudentiae et
[24]
puerum et omnia ipsius commisi, si quid ex consilio ipsius a te petierit, ne hoc illi
[25]
a te in gratiam meam denegetur, etiam atque etiam rogo. Vale, vir clarissime. Rossicii
[26]
14. Maii 98.

[27]
Konc. arch. Bludovského VI. 3881 f. 6. &, 23.

[28]
233. Upomíná pana Jana z Molartu*) o zaplacení peněz, které jemu před mnohými lety
[29]
püjéil, ponévadZ jieh sám velmi potfebuje. De Rossiez ce 15. de May l'an 98. Konc. franc.
[30]
Knih. hr. Žer. v Bludově VI. 3881 fol. 6b č. 27.

[31]
1598, 28. Mai upomíná opět téhož Jana z Molartu o zaplacení dluhu. Konc. franc.
[32]
Knih. hr. Zer. v Bludově VI. 3881 fol. 6b č. 28.

[33]
*) Molart Jan, svobodný pán z Reinecku a Drosendorfu, jehož předkové z Burgundska do Rakous
[34]
se pristéhovali r. 1490. Janův otec Petr z M. byl 1571 do stavu svobodných pánů povýšen a + 1576. Jan
[35]
z M. byl při dvoře Vídeňském velice váženou osobou a hledaným rádcem, zvláště ve věcech válečných;
[36]
stal se také r. 1599 členem, později presid. válečné dvorské rady. Již 1. 1589 byl poslán do Cařihradu, aby
[37]
odevzdal sultánovi čestný dar císařův 30.000 dukátů. R. 1602 zásoboval pevnosti v Uhřích, řídil přípravy ke
[38]
korunování krále Matyáše. Považován za předního státníka za císařů Rudolfa i Matyáše. Zemřel 1619.

[39]
234. Žádá Brněnských, aby na Čebinských mýta nevybírali. Na Rosicích 1598,
[40]
18. května. Brandl II. 2. 217.


Text viewFacsimile