[1] |
a roku 1598, 4. ledna—à. února. 61
|
---|
[2] |
ducha svého ničeho dosud nepozbyl . . Postaven jsi jako první mezi sloupy slavného vojska . . .
|
---|
[3] |
Nepřátelé tak jsou rozhořčeni, že ničeho nepominou, čím by nás z kořene mohli vyhladiti;
|
---|
[4] |
a tomu zlu nikdo nestaví se v cestu, skoro všichni naši jsou bud pohrizeni jako v osudný
|
---|
[5] |
spánek, neb hledí na to Ilhostejně, neb docela úkládají s jinými o záhubu vlasti.. Niéemu se
|
---|
[6] |
tak nedivím, jako, ač všichni to vidí, všichni pociťují, všichni žalují, že předce všichni tomu
|
---|
[7] |
se poddávají. Mlčíme, jakoby jazyk nám byl uschnul, hledíme zaraženi, jakoby čivy nám byly
|
---|
[8] |
strnuly, sedíme, jako bychom pozbyli vlády rukou a nohou. O domus antiqua, quam dispari
|
---|
[9] |
incoleris inguilino!“ Żerotin prosi Boha, aby probudil se starý duch český, rozmařilostí
|
---|
[10] |
i vášněmi pohaslý, aby nemohla platiti o Češích slova Tiberiova: „Lidé k otroctví zrození.“
|
---|
[11] |
|
---|
[12] |
171. Ladislavovi Berkovi z Dubé oznamuje, že propouští poddaného svého na jeho
|
---|
[13] |
statek. — Na Lomnici 1598, 4. ledna. Brandl II. 2. 197.
|
---|
[14] |
172. Donně Marii Manrigues de Lara (staré*): že o věci, na kteréž jí záleží, zví
|
---|
[15] |
od paní dcery své, odklad všeho toho na sněm Brněnský stal se z nutnosti. — V Olomouci
|
---|
[16] |
1598, 14. Jan. Knih. hr. Žer. v Bludově Ms. 3881. Konc. vlašský f. 1. čís. 1.
|
---|
[17] |
*) Marie Maximiliana Manriguesova de Lara, manželka Vratislava z Pernšteina, někdy první komorná
|
---|
[18] |
vísařovny Marie. Horlivá, až asketická katolička. Zemřela 1608.
|
---|
[19] |
173. Po Reuterovi*) ubírajícím se k svatbě do Vratislavé vzkazuje pozdrav Vaviinci
|
---|
[20] |
Cirklerovi v Lehnici, omlouvaje se, že jest ve dne v noci zahrnut záležitostmi veřejnými,
|
---|
[21] |
a proto nemá času, aby mu více zpráv sděloval. V Olomouci 14. Jan. 1598. [Konc. lat. v arch.
|
---|
[22] |
Blud. VI— 3881, fol. 1. č. 2.]
|
---|
[23] |
*) Reuter Quirinus * 1558, + 1613. Reform. theolog. spisovatel.
|
---|
[24] |
174. Stanislavovi Pavlovskému biskupu Olomuckému omlouvá se, že jej. nenavštívil,
|
---|
[25] |
a sdílí s ním některé noviny. — V Olomouci 1598, 18. ledna. Brandl II. 2. 197.
|
---|
[26] |
175. Viktorina Freibergera žádá, aby vyplatil peníze p. Molovi. — V Olomouci 1598,
|
---|
[27] |
18. ledna. Brandl II. 2. 198.
|
---|
[28] |
176. Arklebovi z Vickova děkuje za zaslané koroptve a omlouvá se, že mu nemůže
|
---|
[29] |
propustiti svou poddanou. — V Olomouci 1598, 19. ledna. Brandl II. 2. 198.
|
---|
[30] |
177. Jakuba Pištovského upomíná o peníze. — Na Rosicich 1598, 21. ledna. Brandl
|
---|
[31] |
|
---|
[32] |
178. Žádá nápravy na Bernartu Drnovském, nejvy&sím hofrychtyti, Ze poddani p. Drnov-
|
---|
[33] |
ského unesli jeho poddanou. — Na Rosicích 1598, 23. ledna. Brandl II. 2. 199.
|
---|
[34] |
179. Vilímovi Dubskému sděluje, že nepotřebuje jeho svědomí. — Na Rosicích 1598,
|
---|
[35] |
25. ledna. Brandl II. 2. 200.
|
---|
[36] |
180. Bernartovi Drnovskému poukazuje k dopisu, jejž zaslal úředníku jeho v příčině
|
---|
[37] |
unesené dívky. — Na Rosicích 1598, 25. ledna. Brandl II. 2. 200.
|
---|
[38] |
181. Sudové Dorotě z Lipan dává zprávu o vězni Václavu Zahrádkovi. — Na Rosicích
|
---|
[39] |
1598, 2. února. Brandl II. 2. 201.
|
---|
[40] |
182. Albrechtovi Hrušovskému z Hrušova píše, aby ujistil se podle zřízení zemského
|
---|
[41] |
J. Pištovským. — Na Rosicích 1598, 2. února. Brandl II. 2. 202.
|
---|
[42] |
1598, 5. února děkuje témuž, že se J. Pištovským ujistil. Brandl II. 2. 202.
|
---|