| [1] |
60 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
|
|---|
| [2] |
z celé Evropy, proto vydržoval si zpravodaje a dával si posílati psané noviny. Cesarovi
|
|---|
| [3] |
Calandrinimu v Norimberce píše dne !. listopadu 1601, že ví, „kterak žádostiv jest védéti, co
|
|---|
| [4] |
se děje ve světě, a protož aby mu vyhledal osobu pilnou a dychtivou novinek, která by mu
|
|---|
| [5] |
každého týhodne písemně na způsob novinářův italských posílala zprávy o tom, co se děje
|
|---|
| [6] |
a co znamenitějšího se jedná, ať mezi knížaty, ať v obcích svobodných v Německu.“ Pro do-
|
|---|
| [7] |
mácnost objednává si obrazy, kopie z hlavního chrámu Dijonského ; shání ve l'rancii podobizny
|
|---|
| [8] |
Karla Velkého a potomků jeho, též Gastona de Foix pána z Aubigny (z doby Ludvíka XIL),
|
|---|
| [9] |
Gersona, Julia Cesara a jiných více; žádá o zaslání několika italských mluvnic, slovníků pro
|
|---|
| [10] |
svá pažata; posílá peníze na zakoupení atlasu Merkatorova k budoucimu trhu Frankfurtskému ;
|
|---|
| [11] |
vyptává se, kde zůstává „přeznamenitý a výtečný theolog i filosof“ Otto Casmann; uhrazuje
|
|---|
| [12] |
útraty pohřební někdejšího svého vychovatele Vavřince Circlera; dává naučení mladým pánům,
|
|---|
| [13] |
kteříž cestovali po Evropě: Vilímu Slavatovi, Zdeňkovi z Roupova a j.; chválí Janovi z Kounic
|
|---|
| [14] |
jeho pilnost i napomíná ho k vytrvalosti, aby vyspěl v muže vlasti: oblíbeného a užitečného.
|
|---|
| [15] |
Učiteli Karla ml. z Žerotína dává napomenutí, aby měl o něho péči, poněvadž považuje ho za
|
|---|
| [16] |
syna svého; těší se tomu, že Vilém z Žerotína šťastně vrátil se do Paříže z Anglie a Skotska,
|
|---|
| [17] |
že na té cestě přivětivě přijali ho někteří vynikající mužové, neboť předním účelem cesty jeho
|
|---|
| [18] |
jest, aby nabyl vědomosti, znalosti jazyků, pěkných způsobů, aby seznámil se s vynikajícími
|
|---|
| [19] |
lidmi a nikoliv aby jen prohlížel stavby, obrazy, sochy a podobné.
|
|---|
| [20] |
Zajímavé jsou zprávy, když potřetí připravoval se k svatbě, aby nezemřel bez dědiců.
|
|---|
| [21] |
Vyvolenou byla sestra Albrechta z Waldšteina Kateřina Anna. K sňatku, jenž vykonán dne
|
|---|
| [22] |
24. srpna 1604, objednával v Italii vůz pro šest osob vyložený hedvábím, s truhličkami uvnitř
|
|---|
| [23] |
a s poduškami hedvábnými; kupuje tamtéž diamanty, klenoty, tapety kožené, hedvábné, damašek
|
|---|
| [24] |
pro lože, pokrývku postelní okrášlenou, „aby důstojně sloužila slavnostní příležitosti“, sukna
|
|---|
| [25] |
hedvábná i vlněná, konfetty bergamské, knoflíky stříbrné, 160 loket stříbrné ovruby, hudbu
|
|---|
| [26] |
(více vážnou, čtyři hudebníky za 70 tolarů) a t. d. Po svatbě psal přátelům, že má mnoho
|
|---|
| [27] |
příčin chváliti Boha za družku, již mu byl popřál, i že doufá, že inu ji Hospodin zachová, aby
|
|---|
| [28] |
mu nahradil zármutky a soužení, jež ho stihaly od smrti předešlé manželky. Však brzy již na
|
|---|
| [29] |
začátku roku 1605 přidružila se k mnohým strastem předešlým i novým dlouhá těžká nebez-
|
|---|
| [30] |
pečná nemoc manželky jeho, kteráž tak bolestné dotýkala se Žerotína, že přál si zemříti, „aby
|
|---|
| [31] |
znikl pohrom, jimž živ uniknouti nemúže.“ Zármutek pak nad úmrtím manželky obnovoval také
|
|---|
| [32] |
paměť utrpení minulých, a tudy bol vzrůstal. Důvěra však v Boha držela ho ve všech časích.
|
|---|
| [33] |
Na list, jímž ho těšil Bartoloměj Němčanský (senior Bratří českých), odpovídal, že dopis jeho
|
|---|
| [34] |
četl opět a opět, nikoli bez slzí, bolest však že zaujala tak duši jeho, že slova útěchy spíše
|
|---|
| [35] |
|
|---|
| [36] |
Nejdůležitější však ze všech jsou dopisy jeho, kteréž psával vynikajícím předákům
|
|---|
| [37] |
politickým, především Václavu Budovcovi v království. některým magnatům uherským a Jiřímu
|
|---|
| [38] |
Eraz. Tschernemblovi, Rich. ze Starhenberka a jiným v Rakousích. Ostré tahy rýsují nám
|
|---|
| [39] |
jeho povahu, kdy vystupuje jako hlava oposice, obrance svobody, volnosti svědomí, když chrání
|
|---|
| [40] |
práva vlasti své, kdy vznáší žalobu na vlastizrádce, ukazuje na nepřátele, kteříž utracením
|
|---|
| [41] |
života a konfiskací jeho statků hodlají poraziti stranu oposice; připomíná slovy trpkými, že
|
|---|
| [42] |
opuštěn jest od svých, že snad musí odebrati se z vlasti. Statečností, bystrostí ducha, moudrostí
|
|---|
| [43] |
překonal však všecku zlobu nepřátel a stal se opět úředním náčelníkem zemským. Několik jen
|
|---|
| [44] |
řádků na ukázku z listů v latině psaných Budovcovi; jejichž: „přátelství zakládalo se na spojení
|
|---|
| [45] |
duší, na shodě myslí, snah náboženských a na lásce k vlasti. Ty jsi na stilosti a pevnosti
|
|---|
