| [1] |
z roku 1610, 26. a 27. listopadu. 549
|
|---|
| [2] |
et si quando necessitas ecclesiarum, ut in publicum quid edatur, requirat, vernacula
|
|---|
| [3] |
lingua id praestant in usum suorum. De epistolis ad eum scriptis quod mones,
|
|---|
| [4] |
gratum est: non putabam ab illo asservatas; nunc cum aliter intelligam, flammis
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
Tibi autem, mi (irynaee, et vitam prorogari et augeri vires et duplicari spi-
|
|---|
| [7] |
ritum ex animo opto, orbitatemque Academiae vestrae disno successore compensari
|
|---|
| [8] |
cupio. Mea fortuna apostoli fere similis est, quem ex naufragio servatum vipera pe-
|
|---|
| [9] |
tivit; sed vivit adhuc Deus, qui ut vim undarum cohibere et virus bestiae extinguere
|
|---|
| [10] |
potuit, sic et me in media insidiantium et adversantium turba salvum praestare potis
|
|---|
| [11] |
est. Vale, mi Grynaee, et mei, quoties preces ad Deum fundis, memor esto. Ross.
|
|---|
| [12] |
VI. Cl. Dec. Konc. v knih. Bludov. VI—3881 fol. 171 v č. 73.
|
|---|
| [13] |
1713. Františkovi Castiglionimu: odesílaje odpověď doktorovi Grynaeovi, Žerotín píše
|
|---|
| [14] |
dopis také Castiglionimu, aby mu osvědčil živou paměť, již má naň a jejíž svědky jsou také
|
|---|
| [15] |
synové Castiglioniovi; ačkoli tito učinili mu jistou naději na příjezd otcův, kdyžtě on otálí
|
|---|
| [16] |
s tím, Žerotín navštěvuje ho sám tímto listem, kterým oznamuje mu o stavu věcí. Od jara
|
|---|
| [17] |
stavové stáli ve zbraních, aby se zabezpečili před lidem vojenským sbivanym v Pasově pod
|
|---|
| [18] |
zámínkou války o dědictví Klevské, vskutku však s tím úmyslem, aby tudy byly zase přive-
|
|---|
| [19] |
deny v moc císařskou země odtržené. Záměr ten, ačkoli tajený, vyšel na jevo smluvou Vi-
|
|---|
| [20] |
denskou, jíž úmluvy Pražské byly potvrzeny, a Uhry, Rakousy i Morava ponechány pod mocí
|
|---|
| [21] |
krále Matyáše. Nyní po vůli králově, který spoléhá na sliby císařovy a knížat říšských, kteří
|
|---|
| [22] |
vložili se do sporu, stavové počínají odzbrojovati, ale podržely ve službách všechny náčelníky
|
|---|
| [23] |
a důstojníky, aby mohli při první potřebě zase sebrati vojsko; z čehož Castiglioni může usou-
|
|---|
| [24] |
diti, jak pevný jest mír a kolik důvěry stavové inají k těm, o kterých pochybovati mají tolik
|
|---|
| [25] |
příčín. Jsou však odhodláni zůstati pokojní a přestávatí na obraně. Jinak věci dařily by se dobře,
|
|---|
| [26] |
kdyby mezi stavy bylo více důvěry ve vzájemných stycích a pevnosti k udržení toho, čeho byli
|
|---|
| [27] |
získali ; ale Castiglioni zná nynější běh světa a snadno domyslí se toho, o čem psáti Žerotín
|
|---|
| [28] |
pomíjí. — Na konec Žerotín žádá Castiglioniho za zprávy jeho. — Na Rosicích 26. list. 1610.
|
|---|
| [29] |
(Konc. vlašský v knib. Bludov. 3881 fol. 172 &. 75.)
|
|---|
| [30] |
1714.
|
|---|
| [31] |
Zwingerovi: děkuje mu za blahopřání k jeho povýšení; stav země Moravské jest velmi těžký ;
|
|---|
| [32] |
Žerotín, byv k jejímu povznesení povolán, učinil ji poněkud bezpečnější, málo však radostnější,
|
|---|
| [33] |
protože stará nenávist stále vládne; o moru v Basileji a smrti Amanda Polana. — Na Rossi-
|
|---|
| [34] |
cích, 27. listopadu 1610.
|
|---|
| [35] |
(Jacobo Zuingero. Redditam mihi praeterita aestate epistolam tuam, etsi res-
|
|---|
| [36] |
ponsi tam diu dilati pudeat, dissimulare tamen non ausim, clarissime Zuingere, ne
|
|---|
| [37] |
in partem delicti proprii innocentem mecum traham et illum, qui a te attulit; et is
|
|---|
| [38] |
quidem fideliter officio suo defunctus est, ego vero ad meum persolvendum, quod
|
|---|
| [39] |
pridem tribuisse opportuerat, nunc demum accedo, nimis sane Sero, si quid serum
|
|---|
| [40] |
duci potest, quod necessitate ipsa sic disponente dari maturius non potuit. Sed moram
|
|---|
