| [1] |
526 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
|
|---|
| [2] |
fusione, malis artibus sibi obstricto, in nos, quos capita papaverum iam non obscuris
|
|---|
| [3] |
vocibus nominare audent, cum et consilia convertant, quid hic et unde expectandum
|
|---|
| [4] |
praesidii? Domi quam pleraque torpeant, non ignoras; foris suspicionum et offensio-
|
|---|
| [5] |
num plena esse omnia ipse perspicis. Quid ergo? Securitati profecto nostrae, a qua
|
|---|
| [6] |
etiam patriae salus et quies quodammodo pendet, idque mature providendum, pro-
|
|---|
| [7] |
|
|---|
| [8] |
De his tecum agere constitueram, sed irrito conveniendi, quod successu-
|
|---|
| [9] |
rum sperabam, consilio et alterius conventus spe incerta ipse mecum varia azitare
|
|---|
| [10] |
incipio et fere eo inclino, ut quae primum oblata fuerit res denuo turbandi occa-
|
|---|
| [11] |
sio, eam arripiam, cum rebus nostris rite ordinandis et stabiliendis nullam aliam,
|
|---|
| [12] |
nisi in confusione inveniam viam. Verum quod id multa et matura deliberatione in-
|
|---|
| [13] |
digeat, tibi quoque ad consultandum propono, utque sententiam tuam mihi aperias,
|
|---|
| [14] |
|
|---|
| [15] |
Novi hie nihil, quod ad te nondum pervenisse putem, praeter quam conscri-
|
|---|
| [16] |
bere Silesios militem, quem ut ego quidem conicio, conatibus Teschinensis opponent.
|
|---|
| [17] |
Tu si quid a Richio, quem quidem nec de nomine nec de facie novi, accepisti, ut
|
|---|
| [18] |
ad me vel ipse afferas vel id, si minus sit commodum, perscribas saltem, peto. Vale,
|
|---|
| [19] |
ilustrissime baro. Rossicii VI Kal. Aug. 1610.
|
|---|
| [20] |
Konec. v knih. Bludov. 3881 fol. 166 €. 49. — !) Rkp. má mezeru 1—2 slov. Čtení tohoto konceptu
|
|---|
| [21] |
Žerotínova všelijak opravovaného jest obzvlášť obtížné, místy nejisté.
|
|---|
| [22] |
1686. Bonacinovi: obává se, že přimnožil nedorozumění, které trvá mezi nimi, jelikoż
|
|---|
| [23] |
neodpověděl mu v čas na předešlý dopis jeho; omlouvá se tím, že nebylo mu możno dostati
|
|---|
| [24] |
se dříve k dopisu tomu; vykládá mu potom, že není příčiny, aby Bonacina zavádél uovy
|
|---|
| [25] |
způsob v odesílání mu novin, jelikož Žerotín vinu přičítí vlastně novinářovi samotnému, po
|
|---|
| [26] |
případě pak poslovi Bonacinovu, nikoli však jemu samému, a dokládá, že nikdy neproslovil
|
|---|
| [27] |
se ani nepsal ve smyslu podobném. I prosí Bonacinu, aby jen dál posílal mu noviny otevřené
|
|---|
| [28] |
(až je sám přečte) a nikoli zavřené, jako v posledním čase. Také ohražuje se proti tomu, že
|
|---|
| [29] |
by byl dal na jevo nespokojenost svou s věcmi objednanými u zlatníka; pravda je, že svícen
|
|---|
| [30] |
úplně nevyhovuje, ale veliký podíl na tom má jakost svíce. — Na Rosicích, 29. července 1610.
|
|---|
| [31] |
(Konc. vlašský v knib. Bludov. VI-- 3881 fol. 167 č. 50.)
|
|---|
| [32] |
|
|---|
| [33] |
Kardinálovi Františkovi z Dietrichsteina: że od něho obdržel dva královské listy; první týče
|
|---|
| [34] |
se prelátú, a jest dobře je varovati, neboť odloučení jich od stavů neprospělo by zemi; druhý
|
|---|
| [35] |
rozkaz týče se evangelických měšťanů v Olomouci, a biskup by byl lépe učinil, kdyby byl
|
|---|
| [36] |
nevznášel na krále věc, která po propuštění pluku v městech ležícího mine sama z nedo-
|
|---|
| [37] |
statku kazatele k průvodům pohřebním; Žerotín musí o tom poslati svou zprávu ku králi. —
|
|---|
| [38] |
Na Rosicích, 29. července 1610.
|
|---|
| [39] |
Hochwürdigister Fürst, gnedigister Herr! Von der kón. Mt. unserm gnedi-
|
|---|
| [40] |
gisten herrn habe ich die beide von KHFGn mir ubersendte schreiben sambt dem
|
|---|
