526 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
fusione, malis artibus sibi obstricto, in nos, quos capita papaverum iam non obscuris
vocibus nominare audent, cum et consilia convertant, quid hic et unde expectandum
praesidii? Domi quam pleraque torpeant, non ignoras; foris suspicionum et offensio-
num plena esse omnia ipse perspicis. Quid ergo? Securitati profecto nostrae, a qua
etiam patriae salus et quies quodammodo pendet, idque mature providendum, pro-
spiciendum.
De his tecum agere constitueram, sed irrito conveniendi, quod successu-
rum sperabam, consilio et alterius conventus spe incerta ipse mecum varia azitare
incipio et fere eo inclino, ut quae primum oblata fuerit res denuo turbandi occa-
sio, eam arripiam, cum rebus nostris rite ordinandis et stabiliendis nullam aliam,
nisi in confusione inveniam viam. Verum quod id multa et matura deliberatione in-
digeat, tibi quoque ad consultandum propono, utque sententiam tuam mihi aperias,
diligenter rogo.
Novi hie nihil, quod ad te nondum pervenisse putem, praeter quam conscri-
bere Silesios militem, quem ut ego quidem conicio, conatibus Teschinensis opponent.
Tu si quid a Richio, quem quidem nec de nomine nec de facie novi, accepisti, ut
ad me vel ipse afferas vel id, si minus sit commodum, perscribas saltem, peto. Vale,
ilustrissime baro. Rossicii VI Kal. Aug. 1610.
Konec. v knih. Bludov. 3881 fol. 166 €. 49. — !) Rkp. má mezeru 1—2 slov. Čtení tohoto konceptu
Žerotínova všelijak opravovaného jest obzvlášť obtížné, místy nejisté.
1686. Bonacinovi: obává se, že přimnožil nedorozumění, které trvá mezi nimi, jelikoż
neodpověděl mu v čas na předešlý dopis jeho; omlouvá se tím, že nebylo mu możno dostati
se dříve k dopisu tomu; vykládá mu potom, že není příčiny, aby Bonacina zavádél uovy
způsob v odesílání mu novin, jelikož Žerotín vinu přičítí vlastně novinářovi samotnému, po
případě pak poslovi Bonacinovu, nikoli však jemu samému, a dokládá, že nikdy neproslovil
se ani nepsal ve smyslu podobném. I prosí Bonacinu, aby jen dál posílal mu noviny otevřené
(až je sám přečte) a nikoli zavřené, jako v posledním čase. Také ohražuje se proti tomu, že
by byl dal na jevo nespokojenost svou s věcmi objednanými u zlatníka; pravda je, že svícen
úplně nevyhovuje, ale veliký podíl na tom má jakost svíce. — Na Rosicích, 29. července 1610.
(Konc. vlašský v knib. Bludov. VI-- 3881 fol. 167 č. 50.)
1687.
Kardinálovi Františkovi z Dietrichsteina: że od něho obdržel dva královské listy; první týče
se prelátú, a jest dobře je varovati, neboť odloučení jich od stavů neprospělo by zemi; druhý
rozkaz týče se evangelických měšťanů v Olomouci, a biskup by byl lépe učinil, kdyby byl
nevznášel na krále věc, která po propuštění pluku v městech ležícího mine sama z nedo-
statku kazatele k průvodům pohřebním; Žerotín musí o tom poslati svou zprávu ku králi. —
Na Rosicích, 29. července 1610.
Hochwürdigister Fürst, gnedigister Herr! Von der kón. Mt. unserm gnedi-
gisten herrn habe ich die beide von KHFGn mir ubersendte schreiben sambt dem
