| [1] |
328 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
|
|---|
| [2] |
stěžuje si, že nedocházejí správně noviny Benátské a Římské. — Na Rosicích 19. listopadu
|
|---|
| [3] |
[1607]. (Konc. vlašský v knih. Blud. 3881 f. 122 č. 60.)
|
|---|
| [4] |
1447. Jiřímu Erazimovi ze Starhemberga: posílá mu po svém služebníku listy, jež byl
|
|---|
| [5] |
včera z Wildberga od otce jeho obdržel; nabízí se mu, že zaslání jeho listů do Rakous obstará ;
|
|---|
| [6] |
zasílá mu koroptve a j.; napomíná, aby hlavně pilen byl řeči české, které aby se naučil,
|
|---|
| [7] |
vyslán byl do jejich země, při tom však aby nezanedbával latiny. — Na Rosicích 21. listo-
|
|---|
| [8] |
padu 1607. (Konc. lat. v knih. Blud. 3881 f. 122 č. 61.)
|
|---|
| [9] |
|
|---|
| [10] |
Jiřímu Er. bar. Tschernemlovi omlouvá se, že mu dlouho nepsal; stěžuje si na všeobecný zlý
|
|---|
| [11] |
stav věcí i na utiskování náboženství evangelického. — Na Rosicích 6. prosince 1607.
|
|---|
| [12] |
(Domino Georgio Erasmo baroni a Tschernemmel.) Non negabo, baro illu-
|
|---|
| [13] |
strissime, ut mentes hominum ad deteriora pronae sunt, responsum ad ultimas meas
|
|---|
| [14] |
in septimum usque mensem dilatum nescio quam — non negligentiae quidem sed
|
|---|
| [15] |
neglectae potius vel leviter saltem admissae amicitiae — suspicionem in animo meo
|
|---|
| [16] |
generasse 7 sed expurgasti omnem et delevisti gravi et erudita epistola, qua pertur-
|
|---|
| [17] |
batam et tristem patriae vestrae nimio plus, proh dolor! horum infelicium temporum
|
|---|
| [18] |
formam veris certisque expressisti notis, non ut difficile agnoscere mihi fuisset,
|
|---|
| [19] |
communen tibi cum aliis bonis ut afflictissimi reipublicae status noticiam, ita etiam
|
|---|
| [20] |
esse ex eo dolorem immensum. Sed non vos soli, quos iniqua sors premit, nec aliis
|
|---|
| [21] |
miseriores; circumfer oculos et hos illosque intuere, num alibi meliore condicione
|
|---|
| [22] |
vivatur, num mitius, num aequius, num honestius habeantur alii, circumspice: ubi
|
|---|
| [23] |
fides data Hungaris, ubi Bohemorum libertas, nostrà tum iura, tum privilegia, tum
|
|---|
| [24] |
consuetudines quo loeo sunt? Pari ommes servitutis iungimur iugo, unum omnibus
|
|---|
| [25] |
iniectum capistrum, quo ad ergastulum trahamur. Imo ipsius imperii tanta potentia
|
|---|
| [26] |
armati, tantis viribus muniti. tot aetatum continuata serie *) confirmati gloria
|
|---|
| [27] |
|
|---|
| [28] |
Quae si tecum perpendas, minus aegre fortunam vestram tolerabis, nam
|
|---|
| [29] |
alioquin quid facias? omnes et ego quidem non minus aliis haereo nec exitum tantis
|
|---|
| [30] |
malis invenio nisi in Deo. Nam gravissimus hic morbus ct propemodum lethalis,
|
|---|
| [31] |
non vulgaribus . . .*) consuetis remediis curari potest; fortius invaluit, quam ut
|
|---|
| [32] |
communi medendi ordine depelli queat, omnes artus invasit, omnia occupavit membra
|
|---|
| [33] |
et ab aegro capite per universum se diffudit corpus.
|
|---|
| [34] |
Unus itaque et solus meo iudicio expectandus Deus et assiduis ferven-
|
|---|
| [35] |
tibusque sollicitandus votis, ut vel ipse desperatis perditisque rebus nostris salutarem
|
|---|
| [36] |
adhibeat medicinam, vel occasionem porrigat, qua optata nobis restituatur salus.
|
|---|
| [37] |
Et ea quidem, ut ego autumo, non longe abesse potest, siquidem in externis hominum
|
|---|
| [38] |
rebus plerumque exercere se solet eius potentia, ut ad eas sane jam adigit nos
|
|---|
| [39] |
hostium improbitas, qui proiecto pudore, fide promissorum prostituta humanos etiam
|
|---|
